Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Tímto článkem bych se vám rád představil. Od svých 15 let mě zajímá, co přispívá k našemu zdraví a co vede k nemoci. Čím si my, lidé, nejvíce škodíme a jaké jsou cesty k tomu, aby nám bylo dobře. Možná i vy jste si někdy položili otázku, která jedna věc má na naše duševní i fyzické zdraví největší vliv… Čtenář tohoto serveru jistě ví, že naše zdraví ovlivňují přímo naše emoce, myšlenky a procesy odehrávající se v podvědomí. Že své zdraví můžeme svými postoji a náladami výrazně modelovat. Dlouhodobý stres, problémy a nespokojenost s čímkoliv jsou se zdravím v rozporu. Kdykoliv v sobě naopak aktivujeme vděčnost, lásku a cítíme štěstí, umožňujeme sami sobě přepnout do režimu pro naše tělo velmi příznivého. Nejdůležitější faktor zdraví: opravdovost Jako psycholog jsem několik let pracoval v psychiatrické léčebně a byl v dennodenním kontaktu s nemocnými. Zároveň jsou pro mě velkým obohacením lidé, které najdete takřka vždy v dobré náladě a kteří doslova září zdravím. Ukazuje se, že sami z velké míry stylem svého života určujeme, jak zdraví jsme a jak v následujících letech budeme. Říkám, že nemoc – to je především nahromaděný odpor (rezistence). Je to doslova zmaterializovaná zloba (často na sebe), strach, podvědomé ustupování sobě ve prospěch druhých. Jak v jednom rozhovoru řekl krásně Jaroslav Dušek, v kultuře indiánů se neodvozuje diagnóza z toho, co děláte (co jíte, jaké máte návyky), ale indiáni zkoumají, co člověk nedělá: „Kdys přestal zpívat? Kdys přestal tančit? Kdys přestal malovat?“ Jinými slovy, když jsme nemocní, nedovolujeme si být tím, kým skutečně jsme. Nemoc je zpráva od naší duše Nemoc znamená, že si něco odpíráme. Že jsme na něco zapomněli. „To něco“ se nám připomíná v podobě nemoci a je ve své podstatě dar. Paní Květa Fialová proto svým nemocem a bacilům žehná (ví, že je hloupé nemít cokoliv rád). Vše má nějaký smysl. Na nás je, abychom pochopili, co nám daná nemoc ukazuje. Jsou lidé, které k tomu donutí až infarkt nebo jiná závažná choroba. Teprve potom jsou schopní zvolnit a přehodnotit své životní priority. Važme si proto svého zdraví a naslouchejme jemným impulsům našeho těla a duše. Vždy je pro nás a naše zdraví velmi výhodné, když jakoukoliv nespokojenost, odpor nebo špatnou náladu zachytíme hned v počátku. Chcete-li mě, a to čemu věřím, poznat více, mou osobní zpověď najdete na www.jirihamersky.cz.
Tímto článkem bych se vám rád představil. Od svých 15 let mě zajímá, co přispívá k našemu zdraví a co vede k nemoci. Čím si my, lidé, nejvíce škodíme a jaké jsou cesty k tomu, aby nám bylo dobře. Možná i vy jste si někdy položili otázku, která jedna věc má na naše duševní i fyzické zdraví největší vliv… Čtenář tohoto serveru jistě ví, že naše zdraví ovlivňují přímo naše emoce, myšlenky a procesy odehrávající se v podvědomí. Že své zdraví můžeme svými postoji a náladami výrazně modelovat. Dlouhodobý stres, problémy a nespokojenost s čímkoliv jsou se zdravím v rozporu. Kdykoliv v sobě naopak aktivujeme vděčnost, lásku a cítíme štěstí, umožňujeme sami sobě přepnout do režimu pro naše tělo velmi příznivého. Nejdůležitější faktor zdraví: opravdovost Jako psycholog jsem několik let pracoval v psychiatrické léčebně a byl v dennodenním kontaktu s nemocnými. Zároveň jsou pro mě velkým obohacením lidé, které najdete takřka vždy v dobré náladě a kteří doslova září zdravím. Ukazuje se, že sami z velké míry stylem svého života určujeme, jak zdraví jsme a jak v následujících letech budeme. Říkám, že nemoc – to je především nahromaděný odpor (rezistence). Je to doslova zmaterializovaná zloba (často na sebe), strach, podvědomé ustupování sobě ve prospěch druhých. Jak v jednom rozhovoru řekl krásně Jaroslav Dušek, v kultuře indiánů se neodvozuje diagnóza z toho, co děláte (co jíte, jaké máte návyky), ale indiáni zkoumají, co člověk nedělá: „Kdys přestal zpívat? Kdys přestal tančit? Kdys přestal malovat?“ Jinými slovy, když jsme nemocní, nedovolujeme si být tím, kým skutečně jsme. Nemoc je zpráva od naší duše Nemoc znamená, že si něco odpíráme. Že jsme na něco zapomněli. „To něco“ se nám připomíná v podobě nemoci a je ve své podstatě dar. Paní Květa Fialová proto svým nemocem a bacilům žehná (ví, že je hloupé nemít cokoliv rád). Vše má nějaký smysl. Na nás je, abychom pochopili, co nám daná nemoc ukazuje. Jsou lidé, které k tomu donutí až infarkt nebo jiná závažná choroba. Teprve potom jsou schopní zvolnit a přehodnotit své životní priority. Važme si proto svého zdraví a naslouchejme jemným impulsům našeho těla a duše. Vždy je pro nás a naše zdraví velmi výhodné, když jakoukoliv nespokojenost, odpor nebo špatnou náladu zachytíme hned v počátku. Chcete-li mě, a to čemu věřím, poznat více, mou osobní zpověď najdete na www.jirihamersky.cz.