Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Pocit křivdy. Rozčarování z chování druhých. Často nás zaskočí, že se věci dějí jinak, než jsme si přáli. Nechápeme a cítíme zlost. Jak v sobě znovu najít svou původní sílu a ztracený klid? Odpověď najdete v tomto článku. Můžeme do konce života vždy jen reagovat na to, co se nám děje a brát si věci osobně – být vlastně takovým o něco kultivovanějším zvířetem. Domnívám se, že my, lidské bytosti, však máme na mnohem více. Proč potřebujeme občas si „nabít nos“ Žena je bezhlavě zamilovaná do muže, který ji potom podvede. Podnikatel si maluje v růžových barvách svou budoucnost, a pak přichází krach. Kdybychom šli do hloubky, tak co se v mysli oné ženy a podnikatele odehrává? Ruský mág Vadim Zéland to nazývá idealizací. Čím více na něčem začneme lpět – a navíc si k tomu něco nalháváme – tím větší máme šanci, že o to přijdeme. Nemusí se nám to líbit, ale je to tak naprosto v pořádku. Jakékoliv zklamání vyplývá právě a jedině z toho, že jsme něco očekávali. Podstatou života je naprostá svoboda. V Indii se vypráví tento příběh: „Dva lidé jsou jako stébla trávy plující po proudu Gangy. Není v moci stébel překonat sílu, jakou jsou sváděna k sobě, nebo od sebe. Stéblo, které začne lpět na tom, aby plulo stále s druhým stéblem, nebude nikdy šťastné. Chce-li ho vlastnit, proud udělá vše proto, aby ho od toho druhého stébla rozdělil – aby si mohlo své lpění uvědomit.“ Pokud na ničem nelpíme, nejen že nejsme zklamaní, ale dostáváme od života samého jen to nejlepší. Už nepotřebujeme „nabít si nos“. Jak přestat očekávat Zbavit se lpění, neznamená zbavit se svých snů. Jak kdysi pravil Ježíš: „Proste bez skrytých pohnutek a obklopte se odpovědí.“ Inspiruje nás k tomu, abychom si své touhy hýčkali, úplně se jimi naplnili, ale zároveň vůbec nic neočekávali. To je postoj bojovníka. Neboli jak říkají pro změnu buddhisté: „Neočekávej nic a buď připraven na všechno. A budeš šťastný.“ Jak absurdní jsou kolikrát naše nářky nad osudem, dokumentuje humornou formou jedna ze „šprajcek“, kterou kdysi na svém facebooku zveřejnil známý politik Miroslav Macek: „Jde vám na nervy váš životní partner? Nemůžete snést jeho chyby a nedokonalosti? Chyba je na vaší straně! Neměli jste si vysnít prince z pohádky a dávat teď zabrat vašemu druhovi, že se od vysněného ideálu liší. Kdybyste byli od začátku přesvědčeni, že si berete slabomyslnou, špinavou opici, byli byste dnes kvalitami svého druha přímo nadšeni!“
Pocit křivdy. Rozčarování z chování druhých. Často nás zaskočí, že se věci dějí jinak, než jsme si přáli. Nechápeme a cítíme zlost. Jak v sobě znovu najít svou původní sílu a ztracený klid? Odpověď najdete v tomto článku. Můžeme do konce života vždy jen reagovat na to, co se nám děje a brát si věci osobně – být vlastně takovým o něco kultivovanějším zvířetem. Domnívám se, že my, lidské bytosti, však máme na mnohem více. Proč potřebujeme občas si „nabít nos“ Žena je bezhlavě zamilovaná do muže, který ji potom podvede. Podnikatel si maluje v růžových barvách svou budoucnost, a pak přichází krach. Kdybychom šli do hloubky, tak co se v mysli oné ženy a podnikatele odehrává? Ruský mág Vadim Zéland to nazývá idealizací. Čím více na něčem začneme lpět – a navíc si k tomu něco nalháváme – tím větší máme šanci, že o to přijdeme. Nemusí se nám to líbit, ale je to tak naprosto v pořádku. Jakékoliv zklamání vyplývá právě a jedině z toho, že jsme něco očekávali. Podstatou života je naprostá svoboda. V Indii se vypráví tento příběh: „Dva lidé jsou jako stébla trávy plující po proudu Gangy. Není v moci stébel překonat sílu, jakou jsou sváděna k sobě, nebo od sebe. Stéblo, které začne lpět na tom, aby plulo stále s druhým stéblem, nebude nikdy šťastné. Chce-li ho vlastnit, proud udělá vše proto, aby ho od toho druhého stébla rozdělil – aby si mohlo své lpění uvědomit.“ Pokud na ničem nelpíme, nejen že nejsme zklamaní, ale dostáváme od života samého jen to nejlepší. Už nepotřebujeme „nabít si nos“. Jak přestat očekávat Zbavit se lpění, neznamená zbavit se svých snů. Jak kdysi pravil Ježíš: „Proste bez skrytých pohnutek a obklopte se odpovědí.“ Inspiruje nás k tomu, abychom si své touhy hýčkali, úplně se jimi naplnili, ale zároveň vůbec nic neočekávali. To je postoj bojovníka. Neboli jak říkají pro změnu buddhisté: „Neočekávej nic a buď připraven na všechno. A budeš šťastný.“ Jak absurdní jsou kolikrát naše nářky nad osudem, dokumentuje humornou formou jedna ze „šprajcek“, kterou kdysi na svém facebooku zveřejnil známý politik Miroslav Macek: „Jde vám na nervy váš životní partner? Nemůžete snést jeho chyby a nedokonalosti? Chyba je na vaší straně! Neměli jste si vysnít prince z pohádky a dávat teď zabrat vašemu druhovi, že se od vysněného ideálu liší. Kdybyste byli od začátku přesvědčeni, že si berete slabomyslnou, špinavou opici, byli byste dnes kvalitami svého druha přímo nadšeni!“