Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Co znamená autoimunitní hepatitida? V prvé řadě je to známka nesprávně fungující imunity, která se dostala do chaosu, chybně reaguje na spouštěcí faktor, třeba virus, zahájí tvorbu protilátek, které zaměří svou pozornost proti vlastní tkáni, v tomto případě proti jaterním buňkám. Dědičnost i stresové faktory Svou úlohu může sehrát dědičná predispozice, ale k tomu se s vysokou pravděpodobností přidává hektický způsob života, vyčerpání, nedoléčená a přechozená chřipka, kouření, alkohol, častá indikace antibiotik, předchozí imunosuprese, u žen také užívaná hormonální antikoncepce (je nápadné, že se vyskytuje častěji u žen) a konečně stresy jakéhokoliv původu. Součtem vícero faktorů vznikne základní situace oslabení - a pokud se k tomu přidá „obyčejný“ spouštěcí impuls, pak se nemoc spustí. Nepodcenit příznaky, nedojít k chronicitě Obvykle se nemoc hned nepozná, nebo se podcení její zákeřnost, což je typické hlavně u mladých lidí, sportovců, nebo podnikatelů, kteří mají snahu vrátit se co nejdříve a co nejrychleji do normálního pracovního tempa a režimu. A tehdy dochází z pohledu dlouhodobého působení popsaného chaosu k poškození jaterní tkáně a zhoršování jaterních funkcí. Lékař popisuje - k údivu pacienta tzv. zčistajasna - chronický zánět jater. Různé příznaky a různý průběh nemoci Průběh nemoci je však různý, nemusí se jevit tak, jak jsem výše popsal. Někdy má charakter akutního zánětu s výraznými příznaky žloutenky, nechutenstvím. Objektivně najdeme zvětšení jater, prudké zvýšení jaterních testů, stav může vyvrcholit také náhlým selháním jater, anebo přejde do chronického zánětu. Jindy začne nemoc nenápadně a plíživě jako chronický zánět, který má minimální projevy - jako nespecifické projevy slabosti, které nelze bez laboratoře odlišit od chřipky. Každý dlouhodobý průběh autoimunitní hepatitidy vede postupně k různému rozsahu poškození jater a vzniku cirhózy se všemi jejími komplikacemi. Diagnóza Diagnóza je postavena na celkovém rozboru situace, fyzikálním a laboratorním vyšetření. Tehdy nás nejvíce zajímají hodnoty jaterních testů a při podezření na autoimunitní podstatu je důležité udělat speciální imunologické krevní testy na přítomnost autoprotilátek (ANA, ASMA, ANCA). Ze zobrazovacích metod použijeme ultrazvuk břicha, který ukáže anatomické poměry v oblasti jater a žlučových cest, a v indikovaných případech připravíme biopsii jater kvůli specifickému histologickému rozlišení patologického procesu, který se v jaterní tkáni odehrává. Léčba Vzhledem k tomu, že jde o čas a nelze si dovolit, aby zánět nenávratně poškodil orgán, nasazují se kortikoidy a další potlačující látky. Mělo by být snahou, aby tento proces trval jen co nejkratší nezbytnou dobu a v okamžiku zastavení hrozby by se měla rozjet pátrací vyšetřovací rozvaha, hlavně imunologa, za tím účelem, aby se pojmenovala cesta patologického procesu a byla podle zjištěného závěru uskutečněna léčba, která by měla chaotický imunitní systém uklidnit a pomoci znovu vybudovat. Změna v myšlení a postojích Samozřejmě musí u autoimunitní hepatitidy - a vůbec u všech autoimunitních nemocí – nastat zcela nekompromisní změna života, přístupu ke svému zdraví, přístupu k nemoci a s tím související změna myšlení. Principem autoimunitní nemoci je totiž, že imunitní systém ničí své tělo, to je vlastně sebedestruktivní akt. Imunita se řídí stavem mysli... Pokud má člověk ve své mysli sebedestruktivní program, pak tím také dává podnět k chybné - sebedestruktivní reakci imunitního systému! Zde jasně fungují psychosomatická pravidla, kdy se psychický problém somatizuje. Z pomocných prostředků ve fázi rekonvalescence používáme produkty jako PROTECT LIVER a CARNOSINE STAR. Také moderní prostředek GRAVIOLA a MAQUI PURE. Pro řešení zmíněné psychosomatické situace se osvědčuje REGEVIT.
Co znamená autoimunitní hepatitida? V prvé řadě je to známka nesprávně fungující imunity, která se dostala do chaosu, chybně reaguje na spouštěcí faktor, třeba virus, zahájí tvorbu protilátek, které zaměří svou pozornost proti vlastní tkáni, v tomto případě proti jaterním buňkám. Dědičnost i stresové faktory Svou úlohu může sehrát dědičná predispozice, ale k tomu se s vysokou pravděpodobností přidává hektický způsob života, vyčerpání, nedoléčená a přechozená chřipka, kouření, alkohol, častá indikace antibiotik, předchozí imunosuprese, u žen také užívaná hormonální antikoncepce (je nápadné, že se vyskytuje častěji u žen) a konečně stresy jakéhokoliv původu. Součtem vícero faktorů vznikne základní situace oslabení - a pokud se k tomu přidá „obyčejný“ spouštěcí impuls, pak se nemoc spustí. Nepodcenit příznaky, nedojít k chronicitě Obvykle se nemoc hned nepozná, nebo se podcení její zákeřnost, což je typické hlavně u mladých lidí, sportovců, nebo podnikatelů, kteří mají snahu vrátit se co nejdříve a co nejrychleji do normálního pracovního tempa a režimu. A tehdy dochází z pohledu dlouhodobého působení popsaného chaosu k poškození jaterní tkáně a zhoršování jaterních funkcí. Lékař popisuje - k údivu pacienta tzv. zčistajasna - chronický zánět jater. Různé příznaky a různý průběh nemoci Průběh nemoci je však různý, nemusí se jevit tak, jak jsem výše popsal. Někdy má charakter akutního zánětu s výraznými příznaky žloutenky, nechutenstvím. Objektivně najdeme zvětšení jater, prudké zvýšení jaterních testů, stav může vyvrcholit také náhlým selháním jater, anebo přejde do chronického zánětu. Jindy začne nemoc nenápadně a plíživě jako chronický zánět, který má minimální projevy - jako nespecifické projevy slabosti, které nelze bez laboratoře odlišit od chřipky. Každý dlouhodobý průběh autoimunitní hepatitidy vede postupně k různému rozsahu poškození jater a vzniku cirhózy se všemi jejími komplikacemi. Diagnóza Diagnóza je postavena na celkovém rozboru situace, fyzikálním a laboratorním vyšetření. Tehdy nás nejvíce zajímají hodnoty jaterních testů a při podezření na autoimunitní podstatu je důležité udělat speciální imunologické krevní testy na přítomnost autoprotilátek (ANA, ASMA, ANCA). Ze zobrazovacích metod použijeme ultrazvuk břicha, který ukáže anatomické poměry v oblasti jater a žlučových cest, a v indikovaných případech připravíme biopsii jater kvůli specifickému histologickému rozlišení patologického procesu, který se v jaterní tkáni odehrává. Léčba Vzhledem k tomu, že jde o čas a nelze si dovolit, aby zánět nenávratně poškodil orgán, nasazují se kortikoidy a další potlačující látky. Mělo by být snahou, aby tento proces trval jen co nejkratší nezbytnou dobu a v okamžiku zastavení hrozby by se měla rozjet pátrací vyšetřovací rozvaha, hlavně imunologa, za tím účelem, aby se pojmenovala cesta patologického procesu a byla podle zjištěného závěru uskutečněna léčba, která by měla chaotický imunitní systém uklidnit a pomoci znovu vybudovat. Změna v myšlení a postojích Samozřejmě musí u autoimunitní hepatitidy - a vůbec u všech autoimunitních nemocí – nastat zcela nekompromisní změna života, přístupu ke svému zdraví, přístupu k nemoci a s tím související změna myšlení. Principem autoimunitní nemoci je totiž, že imunitní systém ničí své tělo, to je vlastně sebedestruktivní akt. Imunita se řídí stavem mysli... Pokud má člověk ve své mysli sebedestruktivní program, pak tím také dává podnět k chybné - sebedestruktivní reakci imunitního systému! Zde jasně fungují psychosomatická pravidla, kdy se psychický problém somatizuje. Z pomocných prostředků ve fázi rekonvalescence používáme produkty jako PROTECT LIVER a CARNOSINE STAR. Také moderní prostředek GRAVIOLA a MAQUI PURE. Pro řešení zmíněné psychosomatické situace se osvědčuje REGEVIT.