Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Často se setkáváme s projevy nemoci, a přitom nelze správně určit příčinu vzniku, nebo dokonce ani nemůžeme správně stanovit diagnózu. Jedním takovým fenoménem je zvýšená propustnost střeva. Je spojena s celou řadou zdánlivě nesouvisejících příznaků, které mají mnoho různých příčin, neexistuje žádný specifický test pro její potvrzení a důkaz, což vede v lékařské komunitě ke skepsi přijímat fenomén „děravého střeva“ jakožto diagnózu. Jenže doba ukazuje, že zvýšená propustnost střeva se stává jedním z podstatných fenoménů. Porucha funkce bariéry Stěna střevní vykonává důležitou funkci bariéry mezi vnitřním tělem a vnějším světem. Můžeme si udělat představu o síti s velmi malými otvory, které umožňují pouze některým látkám, dostatečně malým, aby oky sítě prošly, ale větším, nežádoucím částicím v průchodu zabrání. Není žádoucí, aby se oka sítě zvětšovala, a tím se zvyšovala i střevní propustnost pro látky, které nejsou dostatečně zpracovány a přizpůsobeny pro využití v těle. V takové formě nesmí látky do těla přijít. Když je popsaná funkce bariéry porušena a oka sítě jsou větší, než mají být, začnou do těla pronikat bakterie, viry, nestrávené částice potravin a toxické odpadní látky. Dostanou se do krevního oběhu, a tímto způsobem pak do kteréhokoliv systému v těle. Imunitní systém vyhlašuje poplach, protože musí na takový stav reagovat. Výsledkem je zánět v různých částech těla, což vede k širokému spektru příznaků: nadýmání, křeče, návaly horka, bolest v kloubech, bolesti hlavy, vyrážky. V hlavě lékaře - diagnostika, vyvstane velký otazník. Popsaný fenomén se může dokonce rozšiřovat z oblasti tlustého střeva také směrem nahoru, do střeva tenkého, a to negativně ovlivní schopnost správného vstřebávání živin: Následkem bývá hubnutí, chudokrevnost, únava, vyčerpání atp. Diagnostik tedy uvažuje v případě „děravého střeva“ o potravinových alergiích, různých intolerancích, o celiakii, zánětlivých onemocněních střeva, jako je Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého tračníku, a o zdánlivě nesouvisejících nemocech, jako jsou záněty kloubů, lupénka, ekzém, astma, migrény…, ba dokonce poruchy chování. Co způsobuje zvýšenou střevní propustnost? Bádání po příčinách je stále ještě v plenkách, ale pozornost se soustředí na stravu, chronický stres, některé léky a na bakteriální nerovnováhu střevního osídlení mikroorganizmy – tzv. střevní dysbiózu. Zdá se, že hrají důležitou roli. Např. konzumace stravy s vysokým obsahem rafinovaného cukru může vést k přemnožení kvasinek, které jsou hlavními aktéry při „proděravění“ střeva. Také konzervační látky a chemické složky ve zpracovaných potravinách mohou poškodit sliznici, diskutuje se o konzumaci lepku - proteinu v pšenici, žitu a ječmeni. Chronický stres vede k oslabení imunitního systému, to je jasný a známý fakt. Ovlivňuje schopnost odrazit invazi bakterií a virů a zhoršuje příznaky „děravého střeva“. Léky, jako jsou aspirin a nesteroidní protizánětlivé prostředky (NSAID), mohou poškodit ochrannou vrstvu střeva, stejně jako antibiotika, která zabíjejí základní, prospěšné bakterie, a tak vlastně dají vznik střevní dysbióze. Ve skutečnosti je nerovnováha mezi prospěšnými a škodlivými druhy bakterií jednou z předních teorií o tom, co zvýšenou střevní propustnost způsobuje. Dále nadměrná konzumace alkoholu, infekce parazity, záření a chemoterapie přispívají k poškození sliznice střeva a jsou také závažnými rizikovými faktory. Neexistuje žádný specifický test, který může říci se stoprocentní jistotou, kdy se jedná o zvýšenou střevní propustnost. Jistou pomocí se stává test na mannitol a laktulózu. Test na mannitol a laktulózu Osoba dostane roztok obsahující mannitol a laktulózu a shromažďuje moč po dobu šesti hodin. Laktulóza (disacharid) a mannitol (monosacharid) jsou dvě ve vodě rozpustné, nemetabolizované molekuly cukru. Mannitol je malá molekula, za normálních okolností prochází snadno a slouží jako indikátor toho, zda jsou živiny dobře vstřebávány, zatímco laktulóza je větší molekula, která za normálních okolností projít dobře nemůže, slouží tedy jako marker - ukazatel pro větší otvory ve stěně střeva. Pokud jsou hladiny mannitolu a laktulózy ve vzorku odebrané moči vysoké, svědčí o syndromu děravého střeva. Nízké hladiny obou molekul ukazují naopak malabsorpci živin, tj. nedostatečnou vstřebávací schopnost. Analýza stolice Analýza stolice zahrnuje testování vzorku stolice na: trávicí funkce, tedy jak jsou tuky, bílkoviny, sacharidy a další živiny absorbovány do tlustého střeva, dále na přítomnost kvasinek nebo jiných bakteriálních infekcí, na dysbiózu, na parazitární infekce a na další ukazatele zažívací dysfunkce. Testování na kvasinku Testy krve na vysokou hladinu protilátek, např. specifické IgG, IgA a IgM, mohou naznačovat kandidózu. Existuje nějaké řešení? Můžete učinit jisté kroky, které mohou pomoci léčit zánět a obnovit integritu střevní stěny: protizánětlivou dietou, která eliminuje rafinované cukry, mléčné výrobky, lepek, alkohol a umělá sladidla, konzumací esenciálních mastných kyselin (ryby, ořechy), doplňováním zelené listové zeleniny s vysokým obsahem vlákniny a fermentovaných potravin, které podporují růst užitečných bakterií, systémem SYMBI + chlorella a mladý ječmen, doplňky, např. glutathionem, inulinem a dalšími. Fenomén zvýšené propustnosti střeva je jednou z těch diagnóz, které přemosťují mezeru mezi konvenční a komplementární medicínou.
Často se setkáváme s projevy nemoci, a přitom nelze správně určit příčinu vzniku, nebo dokonce ani nemůžeme správně stanovit diagnózu. Jedním takovým fenoménem je zvýšená propustnost střeva. Je spojena s celou řadou zdánlivě nesouvisejících příznaků, které mají mnoho různých příčin, neexistuje žádný specifický test pro její potvrzení a důkaz, což vede v lékařské komunitě ke skepsi přijímat fenomén „děravého střeva“ jakožto diagnózu. Jenže doba ukazuje, že zvýšená propustnost střeva se stává jedním z podstatných fenoménů. Porucha funkce bariéry Stěna střevní vykonává důležitou funkci bariéry mezi vnitřním tělem a vnějším světem. Můžeme si udělat představu o síti s velmi malými otvory, které umožňují pouze některým látkám, dostatečně malým, aby oky sítě prošly, ale větším, nežádoucím částicím v průchodu zabrání. Není žádoucí, aby se oka sítě zvětšovala, a tím se zvyšovala i střevní propustnost pro látky, které nejsou dostatečně zpracovány a přizpůsobeny pro využití v těle. V takové formě nesmí látky do těla přijít. Když je popsaná funkce bariéry porušena a oka sítě jsou větší, než mají být, začnou do těla pronikat bakterie, viry, nestrávené částice potravin a toxické odpadní látky. Dostanou se do krevního oběhu, a tímto způsobem pak do kteréhokoliv systému v těle. Imunitní systém vyhlašuje poplach, protože musí na takový stav reagovat. Výsledkem je zánět v různých částech těla, což vede k širokému spektru příznaků: nadýmání, křeče, návaly horka, bolest v kloubech, bolesti hlavy, vyrážky. V hlavě lékaře - diagnostika, vyvstane velký otazník. Popsaný fenomén se může dokonce rozšiřovat z oblasti tlustého střeva také směrem nahoru, do střeva tenkého, a to negativně ovlivní schopnost správného vstřebávání živin: Následkem bývá hubnutí, chudokrevnost, únava, vyčerpání atp. Diagnostik tedy uvažuje v případě „děravého střeva“ o potravinových alergiích, různých intolerancích, o celiakii, zánětlivých onemocněních střeva, jako je Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého tračníku, a o zdánlivě nesouvisejících nemocech, jako jsou záněty kloubů, lupénka, ekzém, astma, migrény…, ba dokonce poruchy chování. Co způsobuje zvýšenou střevní propustnost? Bádání po příčinách je stále ještě v plenkách, ale pozornost se soustředí na stravu, chronický stres, některé léky a na bakteriální nerovnováhu střevního osídlení mikroorganizmy – tzv. střevní dysbiózu. Zdá se, že hrají důležitou roli. Např. konzumace stravy s vysokým obsahem rafinovaného cukru může vést k přemnožení kvasinek, které jsou hlavními aktéry při „proděravění“ střeva. Také konzervační látky a chemické složky ve zpracovaných potravinách mohou poškodit sliznici, diskutuje se o konzumaci lepku - proteinu v pšenici, žitu a ječmeni. Chronický stres vede k oslabení imunitního systému, to je jasný a známý fakt. Ovlivňuje schopnost odrazit invazi bakterií a virů a zhoršuje příznaky „děravého střeva“. Léky, jako jsou aspirin a nesteroidní protizánětlivé prostředky (NSAID), mohou poškodit ochrannou vrstvu střeva, stejně jako antibiotika, která zabíjejí základní, prospěšné bakterie, a tak vlastně dají vznik střevní dysbióze. Ve skutečnosti je nerovnováha mezi prospěšnými a škodlivými druhy bakterií jednou z předních teorií o tom, co zvýšenou střevní propustnost způsobuje. Dále nadměrná konzumace alkoholu, infekce parazity, záření a chemoterapie přispívají k poškození sliznice střeva a jsou také závažnými rizikovými faktory. Neexistuje žádný specifický test, který může říci se stoprocentní jistotou, kdy se jedná o zvýšenou střevní propustnost. Jistou pomocí se stává test na mannitol a laktulózu. Test na mannitol a laktulózu Osoba dostane roztok obsahující mannitol a laktulózu a shromažďuje moč po dobu šesti hodin. Laktulóza (disacharid) a mannitol (monosacharid) jsou dvě ve vodě rozpustné, nemetabolizované molekuly cukru. Mannitol je malá molekula, za normálních okolností prochází snadno a slouží jako indikátor toho, zda jsou živiny dobře vstřebávány, zatímco laktulóza je větší molekula, která za normálních okolností projít dobře nemůže, slouží tedy jako marker - ukazatel pro větší otvory ve stěně střeva. Pokud jsou hladiny mannitolu a laktulózy ve vzorku odebrané moči vysoké, svědčí o syndromu děravého střeva. Nízké hladiny obou molekul ukazují naopak malabsorpci živin, tj. nedostatečnou vstřebávací schopnost. Analýza stolice Analýza stolice zahrnuje testování vzorku stolice na: trávicí funkce, tedy jak jsou tuky, bílkoviny, sacharidy a další živiny absorbovány do tlustého střeva, dále na přítomnost kvasinek nebo jiných bakteriálních infekcí, na dysbiózu, na parazitární infekce a na další ukazatele zažívací dysfunkce. Testování na kvasinku Testy krve na vysokou hladinu protilátek, např. specifické IgG, IgA a IgM, mohou naznačovat kandidózu. Existuje nějaké řešení? Můžete učinit jisté kroky, které mohou pomoci léčit zánět a obnovit integritu střevní stěny: protizánětlivou dietou, která eliminuje rafinované cukry, mléčné výrobky, lepek, alkohol a umělá sladidla, konzumací esenciálních mastných kyselin (ryby, ořechy), doplňováním zelené listové zeleniny s vysokým obsahem vlákniny a fermentovaných potravin, které podporují růst užitečných bakterií, systémem SYMBI + chlorella a mladý ječmen, doplňky, např. glutathionem, inulinem a dalšími. Fenomén zvýšené propustnosti střeva je jednou z těch diagnóz, které přemosťují mezeru mezi konvenční a komplementární medicínou.