Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Kdysi, již ve starém Egyptě lidé pozorovali projev na víčku, jako by tam uvízlo zrnko ječmene. Asi od té doby se tomuto onemocnění říkává ječné zrno - latinsky hordeolum. Místo a příznaky U ječného zrna jde vlastně o zánět mazové žlázky u některé z řas na očním víčku. Jedny z nich, nazývané Mollovy žlázy, jsou náchylné k infekci (často bývá přítomen stafylokok) a ucpání mazem či buněčným odpadem. Ohraničený hnisavý zánět některé ze žlázek víčka je provázen: otokem, zarudnutím, bolestí, zvýšeným slzením, pocitem tlaku v oku a celkovou bolestí hlavy. Vhodná opatření Vzniklý problém není nebezpečný, ale obvykle způsobuje nemocnému řadu obtíží. Ječné zrno obsahuje zánětlivou tekutinu, někdy i hnis. Rozšiřování infekce se zvyšuje při častém mnutí očí a při kontaktu nemytými prsty, špinavým kapesníkem, ručníkem. Náchylnější k infekci jsou lidé s oslabenou imunitou, cukrovkou apod. Diskutuje se o nedostatku vitaminů, škodí kouření a pobyt v prašném prostředí. Je třeba vidět také souvislost s používáním kontaktních čoček, různých kosmetických přípravků a s procesem odličování. Komplikace nastanou, když ječné zrno tlačí na měkké tkáně oka, mohou dokonce lehce narušit vidění. Diagnóza není problematická: Ječné zrno je viditelné pouhým pohledem, diagnózu může učinit prakticky kterýkoliv lékař, konzultace u očního lékaře je žádoucí. Léčba Samoléčení ječného zrna probíhá pomalu, vyžaduje trpělivost, je třeba dopřát ječnému zrnu „dozrát“ (maturovat) a prasknout. Zrání je možné urychlit teplými obklady s heřmánkem. Obsah ječného zrna vyteče a pak se tkáň zahojí. Pokud se tak nestane, vyhledejte očního lékaře. Lékař uvolní ucpaný vchod žlázky, a tak umožní, aby hnis odtekl. U komplikací nasadí antibiotickou mast. I když se jeví toto onemocnění banálně, je vhodné dodržet klid, nevystavovat se fyzické aktivitě, rozhodně se vyhnout prašnému či zakouřenému prostředí. Doporučuje se podpořit imunitní systém např. podáváním vitaminů C, B, minerálů, dále je vhodný IMMUNITY STAR a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.
Kdysi, již ve starém Egyptě lidé pozorovali projev na víčku, jako by tam uvízlo zrnko ječmene. Asi od té doby se tomuto onemocnění říkává ječné zrno - latinsky hordeolum. Místo a příznaky U ječného zrna jde vlastně o zánět mazové žlázky u některé z řas na očním víčku. Jedny z nich, nazývané Mollovy žlázy, jsou náchylné k infekci (často bývá přítomen stafylokok) a ucpání mazem či buněčným odpadem. Ohraničený hnisavý zánět některé ze žlázek víčka je provázen: otokem, zarudnutím, bolestí, zvýšeným slzením, pocitem tlaku v oku a celkovou bolestí hlavy. Vhodná opatření Vzniklý problém není nebezpečný, ale obvykle způsobuje nemocnému řadu obtíží. Ječné zrno obsahuje zánětlivou tekutinu, někdy i hnis. Rozšiřování infekce se zvyšuje při častém mnutí očí a při kontaktu nemytými prsty, špinavým kapesníkem, ručníkem. Náchylnější k infekci jsou lidé s oslabenou imunitou, cukrovkou apod. Diskutuje se o nedostatku vitaminů, škodí kouření a pobyt v prašném prostředí. Je třeba vidět také souvislost s používáním kontaktních čoček, různých kosmetických přípravků a s procesem odličování. Komplikace nastanou, když ječné zrno tlačí na měkké tkáně oka, mohou dokonce lehce narušit vidění. Diagnóza není problematická: Ječné zrno je viditelné pouhým pohledem, diagnózu může učinit prakticky kterýkoliv lékař, konzultace u očního lékaře je žádoucí. Léčba Samoléčení ječného zrna probíhá pomalu, vyžaduje trpělivost, je třeba dopřát ječnému zrnu „dozrát“ (maturovat) a prasknout. Zrání je možné urychlit teplými obklady s heřmánkem. Obsah ječného zrna vyteče a pak se tkáň zahojí. Pokud se tak nestane, vyhledejte očního lékaře. Lékař uvolní ucpaný vchod žlázky, a tak umožní, aby hnis odtekl. U komplikací nasadí antibiotickou mast. I když se jeví toto onemocnění banálně, je vhodné dodržet klid, nevystavovat se fyzické aktivitě, rozhodně se vyhnout prašnému či zakouřenému prostředí. Doporučuje se podpořit imunitní systém např. podáváním vitaminů C, B, minerálů, dále je vhodný IMMUNITY STAR a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.