Zdroj: www.celostnimedicina.cz
V kyselých řídkých lesích a na pasekách lze nalézt brusinku, která je velmi podobná borůvce, ale s červenými plody. Lidé právě její plody využívají v kompotech, protože v této úpravě jsou mnohem chutnější než syrové. Pro zvláštní nahořklou chuť se v gurmánství využívají zejména jako příloha k divočině. Nalezneme je ale jako doplněk i u svíčkové a dalších chutných jídel. Ve zdravé výživě se brusinky nepoužívají jako potravina, ale výhradně jen jako lék. Brusinka má totiž několik nepříjemných vedlejších účinků, pro které je zcela nevhodná pro dlouhodobější užívání. Svým obsahem kyseliny šťavelové blokuje metabolizmus vápníku, takže se může podílet na odvápnění, na což jsou citlivější lidé s menším přísunem mléčných výrobků, lidičkové v růstu, dámy v klimaktériu a všichni nesportovci ve stresu, přidušení či ve dlouhodobějším psychoúsilí včetně studování, psaní, namlouvání, trápení se, paření na PC aj. Tato kyselina také sice účinně, ale nežádoucně podporuje v ledvinách tvorbu oxalátových kamenů. K tomu stačí jen zanedbat pití, tedy pitný režim. Pít je nutno tolik, aby bylo vymočeno ve zdraví ženou asi 1,5 l a mužem asi 2 l moči. Ne tedy pití je určující, protože se člověk potí, odpařuje dechem, pokožkou, očima a trochu odchází i stolicí. Část vody se také tvoří oxidací vodíku při rozkladu potravy a zvláště ze škrobů a cukrů, které již dost kyslíku v molekulách obsahují. Někteří lidé jsou na dlouhodobou žízeň dokonce adaptováni a jejich moč je proto hustší. Těmto nelze najednou zařadit pitný režim 2-3 l tekutin za den, protože by to nemohli vyloučit a otékali by. Musí zvyšovat pití postupně, aby moč byla světlá, čirá a nezapáchající, protože jedině tehdy máte jistotu, že vám ledviny z krve vyčistily všechno, co mohly. K takovému pití je ale brusinka nevhodná. Mnohem lepší je směs bylin s močopudným a čistícím účinkem, například vrbovkou, borůvkou, břízou, kopřivou, zlatobýlem, přesličkou, truskavcem, tužebníkem, blešníkem, jahodou, řepíkem, malinou, ostružinou, vrbkou a mnohými dalšími, kde je brusinka jen jejím fragmentem. Pro pití těchto čajů je také vhodnější, když je v trávení zrovna prázdno, tedy mimo jídla, aby se rychleji vstřebaly a vyloučily ledvinami. Samostatnou urologickou kapitolou je pití pivního čaje, tedy piva rozředěného horkou vodou 1:1 až 1:2, přičemž použitá voda již může být záparem libovolné směsi z uvedených bylin. V případě pivního čaje se záparem maliny, kopřivy, přesličky a fenyklu je velmi překvapivý efekt i na PMS (premenstruační syndrom – menstruační, ale i přechodové problémy) a zároveň očekávaný močopudný a urologicky zklidňující. U příchozích z pouště silně dehydrovaných osob je pivní čaj nejefektivnějším repasem. To jsem se ale zakecal docela daleko od brusinky... Poutníci po americkém venkově se setkávávají s brusinkovými koláči či buchtami. U nás se zase spíše dělají vynikající koláče ze stejně účinného zdroje kyseliny šťavelové z jiné léčivky – řapíků rebarbory. Takže taková vysoce nezdravá, ale špičkové chuti, může být kombinace řapíků rebarbory a plodů brusinek v koláči – to by se to pěkně odvápňovalo, až by sliny tekly, kosti se kroutily a ledvinové kameny kamenovaly... Když si ovšem k takovému koláči dáte hrnek mléka nebo kakaa, ta je efekt kompenzován (dodávkou mléčného vápníku, zpomalením trávení a v játrech pozvolnější a tedy účinnější oxidací kyseliny šťavelové). Brusinka poskytuje bylinkářům ale především list a v něm kyselina šťavelová skoro není. Sbírá se a suší hlavně tak, aby se listy nelámaly a nestlačovaly, protože potom mají tendenci černat a rychle se kazit. Vhodnější je list mladší sbíraný po rozvití, kdy obsah tříslovin není až tak vysoký jako v pozdním létu. Účinného arbutinu je sice také poněkud méně, ale to se snadno vyřeší celkovou dávkou listů v nálevu nebo záparu. Arbutin se podobně jako u medvědice štěpí v organizmu na hydrochinon, který v případě alkalické moči prochází urologickým traktem a až překvapivě schopně likviduje zde přítomné mikroby. Tím je předurčeno využití listu brusinky na většinu zánětů ledvin, při nichž není snížena tvorba moči. Při zánětech a infekcích v močových cestách, při refluxu moči, při potížích s prostatou či svěrači, při krvácení do moči, pálení v močovodech ap. Při cestujících ledvinových nešťavelových kamenech lze doporučit ještě další byliny do směsi jako je blešník, přeslička, bříza, jehlice, zlatobýl, truskavec, řepík a jiné. U šťavelových neboli oxalátových totéž bez brusinky, ale s medvědicí. Ideální pro urologicky zánětlivé a krvácivé potíže je směs medvědicová s přídavkem předchozích bylin. Hydrochinon se za normálních podmínek detoxikuje v játrech, která však poněkud poškozuje. Přidáme-li ale k nápoji z brusinky nebo medvědice 1-2 g jedlé sody na půllitr a vyloučíme kyselé potraviny, dochází k silnému vyplavování hydrochinonu močí, přičemž moč nabývá zelenkavého odstínu. Játrům neprospívají ani v droze přítomné třísloviny, které podle mě při průniku do jaterní buňky blokují srážecí reakcí anabolický proces bílkovin a deponují se zde, což buňce brání v normální funkci, ta se pak brání po svém a otéká. A tím celá játra zvětšují svůj objem, jsou v pravém podžebří hmatná, tuhá a bolící a pracují poněkud omezeně. Urovnání stavu potom trvá několik dnů při pití hepatoprotektivních čajů s dostatkem ostropestřece, benedyktu, pampelišky, čekanky, čubetu a dalších. Této směsi říkám ostropestřecová a doporučuji ji pít vždy po jídlech, aby se vstřebávala s natráveninou a po celou dobu trávení mírně stimulovala játra k lepší činnosti. Proto je při přípravě čaje z brusinky kladen důraz na omezení tříslovin, které se uvolňují až při vyšších teplotách a časech než ostatní účinné látky. Brusinka (ale i medvědice) se tedy nevaří, jen spařuje nebo se dělají nálevy za vlažna do 50°C. Někteří autoři dokonce přidávají kyselé látky, aby tak třísloviny blokovaly. Tím ovšem nemohou pomoci urologickému traktu, jak jsme si řekli výše, protože neumožní dezinfekčnímu hydrochinonu přechod do moči. Takto ošetřený brusinkový čaj je tedy vhodný spíše jako protizánětlivý na sliznice trávicího systému a ke snížení cukru u diabetu. Tento čaj je pak vhodno pít po jídlech, aby se vstřebával současně s natráveninou, která jeho vstřebávání zpomalí, efekt na slinivku prodlouží a detoxikaci celého množství škodlivého hydrochinonu protáhne do delšího časového úseku, aby ho bylo v játrech najednou co možná nejméně. Pro urologické potřeby doporučuji čaj z listu brusinky (raději směsi) podávat ráno, dopoledne, odpoledne, navečer a na noc. Vždy mimo jídlo, aby se vstřebával rychleji a byl tak lépe využit v urologickém traktu dříve, než bude hydrochinon játry rozložen. Pro dobrou funkci jater je nezbytné dostatečné množství kyslíku a také pro omezení anaerobních kyselinotvorných procesů látkové výměny v organizmu rovněž blokujících vyplavení hydrochinonu močí. A tak je velmi důležitý dostatek čerstvého vzduchu nebo přidechování medicinálního kyslíku, aby nedocházelo ke zbytečnému překyselování a byla zajištěna dobrá účinnost brusinky (i medvědice) pro urologické potíže. A to zvláště u ležících nebo urologicky krvácejících pacientů. Výhodou je, že se brusinka svými specifickými podmínkami při použití takto velmi dobře doplňuje se sulfonamidy z lékařovy ruky. Vyšší dávkování brusinkového čaje nedoporučuji užívat déle než týden, přičemž dávky listu brusinky by se měly aplikovat prvonárazově vysoké, po dobu akutních potíží nadstřední a pro doléčení již poněkud nižší. Vždy je nutno zároveň pít dosti vody a obecně tekutin, aby se tvořil denně dostatek moči, kterou by měl člověk sledovat jak co do množství, barvy, tak i zápachu. Opět pro nejvyšší důležitost zdůrazňuji, že je-li moč světlá a bez zápachu, tak ledviny vyplavily všechno, co mohly. U tmavší, vybarvené a zapáchající je to jen důkazem probíhajícího procesu intenzivního čištění. Moči by nemělo být u zdravého člověka za den méně než 3 dcl na 10 kg hmotnosti, u urologicky nemocného o polovinu více. V praktické aplikaci bych doporučil na první den náraz celkem asi 10-20 g listu brusinky podle potíží a hmotnosti, druhý až pátý den 60% a další týden 30%. Potom pauzu a ostropestřecový čaj pro játra a pro jistotu. U chronických urologických chorob bych použil několikatýdenní podávání listu brusinky 3-5 g na den. Brusinka je zhruba polohodnotnou náhradou medvědice. Chytré knihy též uvádějí, že brusinková marmeláda (z plodů) se podávala dětem při nechutenství. Snad kvůli obsahu kyseliny benzoové, která tlumila růst patogenní mikroflóry v trávení. Já osobně bych doporučil spíše nějakou hořkou drogu, například pro stimulaci trávení a peristaltiky směs hořkých kytek se zeměžlučí. Ale protože nechutenství vzniká u dětí z mnoha příčin, počínaje přejedením se čokoládou, nebo blokádami páteře, přes zánět nosohltanu, zahlenění střev, až po virózu, trucování a kde co, tak doporučuji individuální přístup. A individualita samozřejmě platí i při použití brusinky. A to jsem si nemyslel, co všechno jsem k brusince vymyslel. Ještě, že to nejsou nesmysly, pokud mě ovšem už neklamou smysly. Přípravky obsahující brusinku naleznete v naší nabídce.
V kyselých řídkých lesích a na pasekách lze nalézt brusinku, která je velmi podobná borůvce, ale s červenými plody. Lidé právě její plody využívají v kompotech, protože v této úpravě jsou mnohem chutnější než syrové. Pro zvláštní nahořklou chuť se v gurmánství využívají zejména jako příloha k divočině. Nalezneme je ale jako doplněk i u svíčkové a dalších chutných jídel. Ve zdravé výživě se brusinky nepoužívají jako potravina, ale výhradně jen jako lék. Brusinka má totiž několik nepříjemných vedlejších účinků, pro které je zcela nevhodná pro dlouhodobější užívání. Svým obsahem kyseliny šťavelové blokuje metabolizmus vápníku, takže se může podílet na odvápnění, na což jsou citlivější lidé s menším přísunem mléčných výrobků, lidičkové v růstu, dámy v klimaktériu a všichni nesportovci ve stresu, přidušení či ve dlouhodobějším psychoúsilí včetně studování, psaní, namlouvání, trápení se, paření na PC aj. Tato kyselina také sice účinně, ale nežádoucně podporuje v ledvinách tvorbu oxalátových kamenů. K tomu stačí jen zanedbat pití, tedy pitný režim. Pít je nutno tolik, aby bylo vymočeno ve zdraví ženou asi 1,5 l a mužem asi 2 l moči. Ne tedy pití je určující, protože se člověk potí, odpařuje dechem, pokožkou, očima a trochu odchází i stolicí. Část vody se také tvoří oxidací vodíku při rozkladu potravy a zvláště ze škrobů a cukrů, které již dost kyslíku v molekulách obsahují. Někteří lidé jsou na dlouhodobou žízeň dokonce adaptováni a jejich moč je proto hustší. Těmto nelze najednou zařadit pitný režim 2-3 l tekutin za den, protože by to nemohli vyloučit a otékali by. Musí zvyšovat pití postupně, aby moč byla světlá, čirá a nezapáchající, protože jedině tehdy máte jistotu, že vám ledviny z krve vyčistily všechno, co mohly. K takovému pití je ale brusinka nevhodná. Mnohem lepší je směs bylin s močopudným a čistícím účinkem, například vrbovkou, borůvkou, břízou, kopřivou, zlatobýlem, přesličkou, truskavcem, tužebníkem, blešníkem, jahodou, řepíkem, malinou, ostružinou, vrbkou a mnohými dalšími, kde je brusinka jen jejím fragmentem. Pro pití těchto čajů je také vhodnější, když je v trávení zrovna prázdno, tedy mimo jídla, aby se rychleji vstřebaly a vyloučily ledvinami. Samostatnou urologickou kapitolou je pití pivního čaje, tedy piva rozředěného horkou vodou 1:1 až 1:2, přičemž použitá voda již může být záparem libovolné směsi z uvedených bylin. V případě pivního čaje se záparem maliny, kopřivy, přesličky a fenyklu je velmi překvapivý efekt i na PMS (premenstruační syndrom – menstruační, ale i přechodové problémy) a zároveň očekávaný močopudný a urologicky zklidňující. U příchozích z pouště silně dehydrovaných osob je pivní čaj nejefektivnějším repasem. To jsem se ale zakecal docela daleko od brusinky... Poutníci po americkém venkově se setkávávají s brusinkovými koláči či buchtami. U nás se zase spíše dělají vynikající koláče ze stejně účinného zdroje kyseliny šťavelové z jiné léčivky – řapíků rebarbory. Takže taková vysoce nezdravá, ale špičkové chuti, může být kombinace řapíků rebarbory a plodů brusinek v koláči – to by se to pěkně odvápňovalo, až by sliny tekly, kosti se kroutily a ledvinové kameny kamenovaly... Když si ovšem k takovému koláči dáte hrnek mléka nebo kakaa, ta je efekt kompenzován (dodávkou mléčného vápníku, zpomalením trávení a v játrech pozvolnější a tedy účinnější oxidací kyseliny šťavelové). Brusinka poskytuje bylinkářům ale především list a v něm kyselina šťavelová skoro není. Sbírá se a suší hlavně tak, aby se listy nelámaly a nestlačovaly, protože potom mají tendenci černat a rychle se kazit. Vhodnější je list mladší sbíraný po rozvití, kdy obsah tříslovin není až tak vysoký jako v pozdním létu. Účinného arbutinu je sice také poněkud méně, ale to se snadno vyřeší celkovou dávkou listů v nálevu nebo záparu. Arbutin se podobně jako u medvědice štěpí v organizmu na hydrochinon, který v případě alkalické moči prochází urologickým traktem a až překvapivě schopně likviduje zde přítomné mikroby. Tím je předurčeno využití listu brusinky na většinu zánětů ledvin, při nichž není snížena tvorba moči. Při zánětech a infekcích v močových cestách, při refluxu moči, při potížích s prostatou či svěrači, při krvácení do moči, pálení v močovodech ap. Při cestujících ledvinových nešťavelových kamenech lze doporučit ještě další byliny do směsi jako je blešník, přeslička, bříza, jehlice, zlatobýl, truskavec, řepík a jiné. U šťavelových neboli oxalátových totéž bez brusinky, ale s medvědicí. Ideální pro urologicky zánětlivé a krvácivé potíže je směs medvědicová s přídavkem předchozích bylin. Hydrochinon se za normálních podmínek detoxikuje v játrech, která však poněkud poškozuje. Přidáme-li ale k nápoji z brusinky nebo medvědice 1-2 g jedlé sody na půllitr a vyloučíme kyselé potraviny, dochází k silnému vyplavování hydrochinonu močí, přičemž moč nabývá zelenkavého odstínu. Játrům neprospívají ani v droze přítomné třísloviny, které podle mě při průniku do jaterní buňky blokují srážecí reakcí anabolický proces bílkovin a deponují se zde, což buňce brání v normální funkci, ta se pak brání po svém a otéká. A tím celá játra zvětšují svůj objem, jsou v pravém podžebří hmatná, tuhá a bolící a pracují poněkud omezeně. Urovnání stavu potom trvá několik dnů při pití hepatoprotektivních čajů s dostatkem ostropestřece, benedyktu, pampelišky, čekanky, čubetu a dalších. Této směsi říkám ostropestřecová a doporučuji ji pít vždy po jídlech, aby se vstřebávala s natráveninou a po celou dobu trávení mírně stimulovala játra k lepší činnosti. Proto je při přípravě čaje z brusinky kladen důraz na omezení tříslovin, které se uvolňují až při vyšších teplotách a časech než ostatní účinné látky. Brusinka (ale i medvědice) se tedy nevaří, jen spařuje nebo se dělají nálevy za vlažna do 50°C. Někteří autoři dokonce přidávají kyselé látky, aby tak třísloviny blokovaly. Tím ovšem nemohou pomoci urologickému traktu, jak jsme si řekli výše, protože neumožní dezinfekčnímu hydrochinonu přechod do moči. Takto ošetřený brusinkový čaj je tedy vhodný spíše jako protizánětlivý na sliznice trávicího systému a ke snížení cukru u diabetu. Tento čaj je pak vhodno pít po jídlech, aby se vstřebával současně s natráveninou, která jeho vstřebávání zpomalí, efekt na slinivku prodlouží a detoxikaci celého množství škodlivého hydrochinonu protáhne do delšího časového úseku, aby ho bylo v játrech najednou co možná nejméně. Pro urologické potřeby doporučuji čaj z listu brusinky (raději směsi) podávat ráno, dopoledne, odpoledne, navečer a na noc. Vždy mimo jídlo, aby se vstřebával rychleji a byl tak lépe využit v urologickém traktu dříve, než bude hydrochinon játry rozložen. Pro dobrou funkci jater je nezbytné dostatečné množství kyslíku a také pro omezení anaerobních kyselinotvorných procesů látkové výměny v organizmu rovněž blokujících vyplavení hydrochinonu močí. A tak je velmi důležitý dostatek čerstvého vzduchu nebo přidechování medicinálního kyslíku, aby nedocházelo ke zbytečnému překyselování a byla zajištěna dobrá účinnost brusinky (i medvědice) pro urologické potíže. A to zvláště u ležících nebo urologicky krvácejících pacientů. Výhodou je, že se brusinka svými specifickými podmínkami při použití takto velmi dobře doplňuje se sulfonamidy z lékařovy ruky. Vyšší dávkování brusinkového čaje nedoporučuji užívat déle než týden, přičemž dávky listu brusinky by se měly aplikovat prvonárazově vysoké, po dobu akutních potíží nadstřední a pro doléčení již poněkud nižší. Vždy je nutno zároveň pít dosti vody a obecně tekutin, aby se tvořil denně dostatek moči, kterou by měl člověk sledovat jak co do množství, barvy, tak i zápachu. Opět pro nejvyšší důležitost zdůrazňuji, že je-li moč světlá a bez zápachu, tak ledviny vyplavily všechno, co mohly. U tmavší, vybarvené a zapáchající je to jen důkazem probíhajícího procesu intenzivního čištění. Moči by nemělo být u zdravého člověka za den méně než 3 dcl na 10 kg hmotnosti, u urologicky nemocného o polovinu více. V praktické aplikaci bych doporučil na první den náraz celkem asi 10-20 g listu brusinky podle potíží a hmotnosti, druhý až pátý den 60% a další týden 30%. Potom pauzu a ostropestřecový čaj pro játra a pro jistotu. U chronických urologických chorob bych použil několikatýdenní podávání listu brusinky 3-5 g na den. Brusinka je zhruba polohodnotnou náhradou medvědice. Chytré knihy též uvádějí, že brusinková marmeláda (z plodů) se podávala dětem při nechutenství. Snad kvůli obsahu kyseliny benzoové, která tlumila růst patogenní mikroflóry v trávení. Já osobně bych doporučil spíše nějakou hořkou drogu, například pro stimulaci trávení a peristaltiky směs hořkých kytek se zeměžlučí. Ale protože nechutenství vzniká u dětí z mnoha příčin, počínaje přejedením se čokoládou, nebo blokádami páteře, přes zánět nosohltanu, zahlenění střev, až po virózu, trucování a kde co, tak doporučuji individuální přístup. A individualita samozřejmě platí i při použití brusinky. A to jsem si nemyslel, co všechno jsem k brusince vymyslel. Ještě, že to nejsou nesmysly, pokud mě ovšem už neklamou smysly. Přípravky obsahující brusinku naleznete v naší nabídce.