Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Během těhotenství, kdy se vyvíjí v těle matky plod, vyvíjí se v něm také imunitní systém dítěte. Imunitní obrana Základ pro imunitní obranu tvoří komplex nespecifické imunity - nazveme ji imunitou vrozenou. Součástí tohoto komplexu je také laktoferin. V průběhu života se postupně u dítěte rozvíjí tzv. získaná, specifická, protilátková imunita. Bez specifické imunity (protilátek) přežít můžeme, bez nespecifické imunity a bez laktoferinu nikoliv. Laktoferin Většina tzv. imunoelementů přichází do těla plodu pupečníkovou krví od matky. Když dojde při porodu k přestřižení pupečníkové šňůry, hladina popsaných imunoelementů prudce klesá a malé tělíčko novorozence si musí obranné látky začít tvořit samo. Toto kritické období je pokryto kojením, a proto dítě dostává vše potřebné mateřským mlékem. První 2-3 dny matčino prso produkuje tekutinu, která mléko mnoho nepřipomíná, alespoň ne barvou, vlastně se ještě nejedná o klasické mateřské mléko, ale takzvané kolostrum - mlezivo. Po několika dnech se mlezivo přemění v klasické výživné mateřské mléko. Kolostrum obsahuje vysokou koncentraci imunoglobulinů a jiných prvků, jež novorozenci umožňují ochranu před možnými infekcemi, ale kromě toho se novorozenec začíná seznamovat také s přátelskými bakteriemi. Každý kontakt se uchovává v paměti imunity, což je důležité pro budoucnost. Když se pak s bakterií tělo setká podruhé, dokáže snadněji rozlišovat, která je pro tělo prospěšná a která je škodlivá: Takto je pro zachování existence života důležitá rychlá, správná a účinná odpověď imunitního systému. Důležitou složkou kolostra je glykoprotein laktoferin, který ovlivňuje v řetězci imunitních reakcí postavení proti škodlivým bakteriím, virům, obecně proti vetřelcům. Zasahuje do regulace růstu a rozlišování určitých buněk imunitního systému tak, aby správně probíhala protizánětlivá aktivita. Laktoferin (latinsky: mléko – lac, železo – ferrum) je jinak nazýván laktotransferin, protože má schopnost vázat a udržovat stálou a rovnoměrnou hladinu železa v organizmu. To se odehrává převážně v tenkém střevě, kde je železo přijímáno z potravy. Železo navázané na laktoferin nevyvolává na rozdíl od volného železa žádné oxidační poškození struktury nukleových kyselin. Přítomnost laktoferinu ve střevu ovlivňuje zastoupení přítomných bakterií. A bylo zjištěno, že laktoferin je dokonce: schopen výrazným způsobem chránit sliznici střevní před působením nebezpečných choroboplodných bakterií. A jak již bylo výše uvedeno, byl pozorován zajímavý vztah k řízení buněčného růstu, k diferenciaci buněk a k protizánětlivé aktivitě. Všechna tato fakta ukazují na možný vztah laktoferinu ke zhoubným nádorům a procesům nebezpečného rozšiřování rakoviny. Proteinová výbava Laktoferin můžeme řadit mezi základní prvky tzv. proteinové výbavy jedince. Vědci zkoumají nejen genetickou výbavu, nýbrž rozšířeně i proteinovou výbavu, dokonce vznikl nový obor - proteomika. Přítomnost či nepřítomnost proteinu vede k záporným či kladným reakcím organizmu. Zdroje laktoferinu Nejvýznamnějším zdrojem laktoferinu je mléko, ale víme, že dospělý člověk z různých důvodů mléko nepije, nesnáší jej, má na něj alergii, chybí mu enzym laktáza, což souvisí se schopností rozštěpit mléčný cukr. Tito lidé tak přicházejí o významný zdroj biologicky velmi dobře dostupného železa. A oni pak musejí hledat možnosti, jak si jej doplnit, třeba formou potravních doplňků. Z oblasti genového inženýrství přicházejí informace, že se podařilo vypěstovat rýži, jež produkuje lidský laktoferin. Doposud provedené testy hlásají nezávadnost navržené technologie, ale dodávají, že musí být ještě prověřena. Některé společnosti již připravují komerční produkci rýže produkující lidský laktoferinový protein. Ten se zřejmě nejdříve stane součástí mléčných přípravků pro předčasně narozené děti. Brzké využití se předpokládá také u dětí od HIV pozitivních matek, kterým Světová zdravotnická organizace nedoporučuje kojit. (http://www.lactoferrin-conference.com/) Trend dnešní doby Pozornost směřovaná do kolostra, které obsahuje laktoferin, je zřejmě trendem dnešní doby. Je tím dána možnost využití vlastností kolostra i v pozdějším věku. Stává se významným pomocníkem při řešení různých onemocnění, hlavně díky jisté imunomodulaci poškozeného imunitního systému všech věkových kategorií.
Během těhotenství, kdy se vyvíjí v těle matky plod, vyvíjí se v něm také imunitní systém dítěte. Imunitní obrana Základ pro imunitní obranu tvoří komplex nespecifické imunity - nazveme ji imunitou vrozenou. Součástí tohoto komplexu je také laktoferin. V průběhu života se postupně u dítěte rozvíjí tzv. získaná, specifická, protilátková imunita. Bez specifické imunity (protilátek) přežít můžeme, bez nespecifické imunity a bez laktoferinu nikoliv. Laktoferin Většina tzv. imunoelementů přichází do těla plodu pupečníkovou krví od matky. Když dojde při porodu k přestřižení pupečníkové šňůry, hladina popsaných imunoelementů prudce klesá a malé tělíčko novorozence si musí obranné látky začít tvořit samo. Toto kritické období je pokryto kojením, a proto dítě dostává vše potřebné mateřským mlékem. První 2-3 dny matčino prso produkuje tekutinu, která mléko mnoho nepřipomíná, alespoň ne barvou, vlastně se ještě nejedná o klasické mateřské mléko, ale takzvané kolostrum - mlezivo. Po několika dnech se mlezivo přemění v klasické výživné mateřské mléko. Kolostrum obsahuje vysokou koncentraci imunoglobulinů a jiných prvků, jež novorozenci umožňují ochranu před možnými infekcemi, ale kromě toho se novorozenec začíná seznamovat také s přátelskými bakteriemi. Každý kontakt se uchovává v paměti imunity, což je důležité pro budoucnost. Když se pak s bakterií tělo setká podruhé, dokáže snadněji rozlišovat, která je pro tělo prospěšná a která je škodlivá: Takto je pro zachování existence života důležitá rychlá, správná a účinná odpověď imunitního systému. Důležitou složkou kolostra je glykoprotein laktoferin, který ovlivňuje v řetězci imunitních reakcí postavení proti škodlivým bakteriím, virům, obecně proti vetřelcům. Zasahuje do regulace růstu a rozlišování určitých buněk imunitního systému tak, aby správně probíhala protizánětlivá aktivita. Laktoferin (latinsky: mléko – lac, železo – ferrum) je jinak nazýván laktotransferin, protože má schopnost vázat a udržovat stálou a rovnoměrnou hladinu železa v organizmu. To se odehrává převážně v tenkém střevě, kde je železo přijímáno z potravy. Železo navázané na laktoferin nevyvolává na rozdíl od volného železa žádné oxidační poškození struktury nukleových kyselin. Přítomnost laktoferinu ve střevu ovlivňuje zastoupení přítomných bakterií. A bylo zjištěno, že laktoferin je dokonce: schopen výrazným způsobem chránit sliznici střevní před působením nebezpečných choroboplodných bakterií. A jak již bylo výše uvedeno, byl pozorován zajímavý vztah k řízení buněčného růstu, k diferenciaci buněk a k protizánětlivé aktivitě. Všechna tato fakta ukazují na možný vztah laktoferinu ke zhoubným nádorům a procesům nebezpečného rozšiřování rakoviny. Proteinová výbava Laktoferin můžeme řadit mezi základní prvky tzv. proteinové výbavy jedince. Vědci zkoumají nejen genetickou výbavu, nýbrž rozšířeně i proteinovou výbavu, dokonce vznikl nový obor - proteomika. Přítomnost či nepřítomnost proteinu vede k záporným či kladným reakcím organizmu. Zdroje laktoferinu Nejvýznamnějším zdrojem laktoferinu je mléko, ale víme, že dospělý člověk z různých důvodů mléko nepije, nesnáší jej, má na něj alergii, chybí mu enzym laktáza, což souvisí se schopností rozštěpit mléčný cukr. Tito lidé tak přicházejí o významný zdroj biologicky velmi dobře dostupného železa. A oni pak musejí hledat možnosti, jak si jej doplnit, třeba formou potravních doplňků. Z oblasti genového inženýrství přicházejí informace, že se podařilo vypěstovat rýži, jež produkuje lidský laktoferin. Doposud provedené testy hlásají nezávadnost navržené technologie, ale dodávají, že musí být ještě prověřena. Některé společnosti již připravují komerční produkci rýže produkující lidský laktoferinový protein. Ten se zřejmě nejdříve stane součástí mléčných přípravků pro předčasně narozené děti. Brzké využití se předpokládá také u dětí od HIV pozitivních matek, kterým Světová zdravotnická organizace nedoporučuje kojit. (http://www.lactoferrin-conference.com/) Trend dnešní doby Pozornost směřovaná do kolostra, které obsahuje laktoferin, je zřejmě trendem dnešní doby. Je tím dána možnost využití vlastností kolostra i v pozdějším věku. Stává se významným pomocníkem při řešení různých onemocnění, hlavně díky jisté imunomodulaci poškozeného imunitního systému všech věkových kategorií.