Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Lesní plody patří neodmyslitelně ke koloritu horkých letních dní. Možná, že už je to téma pro pamětníky, kdoví jestli dnešní děti znají sbírání lesních jahod, ostružin, malin, brusinek či borůvek… Rostliny poskytující lesní plody patří rovněž i k léčivým bylinám. Například u ostružiníku maliníku (Rubus ideaeus) se jako léčivá droga používají listy, u brusnice borůvky (Vaccinium myrtillis) rovněž listy nebo nať a tak podobně. V tomto článku bych se ale chtěl zabývat výhradně těchto rostlin. Nejsou jen chutným doplňkem jídelníčku, ale obsahují i řadu užitečných látek pro naše zdraví. Malé, ale sladké (obsahují až 8 % cukru) lesní jahody jsou plody jahodníku obecného (Fragiria vesca). Je zajímavé, že jahoda je řazena z hlediska botanika mezi tzv. nepravé plody. Jedná se vlastně o souplodí tvořené z jednotlivých nažek. Patří do čeledi Rosacea - růžovité. Jahody jsou zejména bohatým zdrojem vitaminu C (kyseliny askorbové). V tomto ohledu se dají porovnávat i s citrusovými plody. Z dalších účinných látek obsahují vitamíny (A, B, E), organické kyseliny (jablečná, citrónová, chininová, šťavelová, salicylová či ellagová), vlákninu, minerální látky a stopové prvky (draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, bor, fluor, kobalt či molybden. Řada z obsažených látek patří mezi antioxidanty, které zmírňují negativní vliv volných kyslíkových radikálů ze životního prostředí. U kyseliny ellagové některé zdroje uvádějí, že pomáhá při prevenci vzniku nádorových onemocnění. Organické kyseliny jako celek vytvářejí charakteristickou chuť a vůni jahod. Vláknina obsažená v jahodě patří mezi lehce stravitelné druhy, což umožňuje tepelné úpravy při využití jahody v kuchyni (marmelády, džemy apod). Jahoda je i důležitým zdrojem vody (obsahuje jí až 87 %). Někteří přírodní léčitelé doporučují jahodu pro její pozitivní účinek na tvorbu testosteronu. Dále se uvádí, že jahody podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob srdce. Je dobré zmínit, že existuje více druhů jahodníku. Při pěstování se používá vyšlechtěná forma jahodníku vzniklá křížením mnoha druhů jahod. Tyto odrůdy mají větší výnosy plodů, ztratily ale část z aroma a obsahových látek lesních jahod. Pěstovaná forma jahod se nazývá Fragaria annannasa (jahodník velkoplodý). V přírodě můžete narazit na příbuzné jahodníku obecného, kteří mají stejně chutné jahody. Je to jahodník truskavec (Fragaria moschata) a jahodník trávnice (Fragaria viridis). Jahodník trávnice se odlišuje vrcholem listu, který je jakoby vykrojený dovnitř. Jahodník truskavec se rozpoznává hůře, většinou až v květech nebo plodech, nejsnáze podle jahod ne zcela červených. Dalším oblíbeným plodem je malá modrofialová borůvka. Borůvka je plodem brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), patřící do čeledi vřesovitých (Vacciniaceae). Z přírodních látek obsahují antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamin A, resveratrol, vitamin C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek nebo chrom. Již tradičně jsou součástí přírodních přípravků na posílení očí (karotenoidy, resveratrol). Z dalšího pozitivního působení borůvek na naše zdraví lze uvést to, že podporují imunitu (vitamin C, zinek, bioflavonoidy), chrání buňky proti volným radikálům (vitamin C, resveratrol, karotenoidy, zinek), působí mírně diureticky, pomáhají při průjmech a podle některých zdrojů podporují snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Borůvka má velmi široké využití v tradiční české kuchyni - známe borůvkové knedlíky, buchty či koláč s drobenkou. Mohou být ozdobou dortů, ale také součástí různých zdravých nápojů. Pak jsou tu tvarem podobné, ale barvou odlišné plody - brusinky. Jsou plodem brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.) patřící do čeledi vřesovcovitých (Vacciniaceae). Jsou červené barvy a kyselé až nahořklé chuti. Je třeba zdůraznit, že u nás se nesmí sbírat, jsou chráněné. Proto se dovážejí i plody jiných druhů brusnic, například klikvy velkoplodé (Oxycoccus macrocarpus) či klikvy bahenní (Oxycoccus palustris). Nicméně z čistě botanického hlediska se nejedná už o pravé brusnice. Takže zpět k brusinkám. Brusinky obsahují fenolický glykosid arbutin, flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou, benzoovou a šťavelovou, hydrocholin, cholesterin, tanin, vaccinin, trochu vitamínu C a další látky, ze stopových prvků je zajímavý zejména hořčík. Působí močopudně a desinfekčně, jejich užití je tudíž hlavně významné při zánětech močového měchýře či močových cest, dále působí i mírně protiprůjmově. Jako doplněk je možno brusinky užívat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Nesmí se užívat v těhotenství a kojení, ledvinové dietě a těžších poruchách jater. Brusinky se velmi často na trhu vyskytují v sušené formě. A nakonec zbývají, dá se říci, dva “sourozenecké” plody - maliny a ostružiny. Malina je plodem (botanicky přesně plodenstvím) rostliny ostružiníku maliníku (Rubus ideaeus). Ovoce je složeno z drobných kuliček, peckovic červené barvy, tvořících známé plody. Maliny mohou pomoci při nachlazení a zažívacích problémech. Z důležitých látek obsahují cukr, pektin, barviva, organické kyseliny, vitamíny a silice. Pecičky obsahují 16 % žlutozeleného oleje. Právě z těchto drobounkých peciček malin se dá získat mastný olej žlutozelené barvy. Dříve se v lékárnách z plodů malin připravoval sirup, který pomáhal maskovat hořkou chuť některých připravovaných léků (Sirupus rubi idei). Některé zdroje doporučují maliny jako prevenci proti ateroskleróze. Ostružina je plod ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus agg.), který zastupuje rod ostružiníků u nás. Patří stejně, jako ostružiník maliník, do čeledi růžovité (Rosaceae). Ve světě ale existuje velké množství ostružiníků. Jeho plod, ostružina, je stejně jako malina souplodím peckoviček. Ostružina z významných látek obsahuje vitamín C, kyselinu jablečnou, vinnou a citronovou, cukry, pektin, draslík, hořčík, železo, bioflavonoidy, sacharidy, vlákninu, kyselinu listovou a organické kyseliny. Důležité, je že obsahuje velké množství antioxidantů, jako vitamin C a bioflavonoidy. V důsledku tohoto chrání organismus před negativním vlivem kyslíkových radikálů z okolního prostředí. Dále se uvádí, že má hepatoprotektivní působení (chrání játra), podporuje imunitu a v čerstvé formě působí pozitivně na vyprazdňování a dobrý stav střevní mikroflóry. Na závěr je důležité upozornit, že na tyto lesní plody (zejména jahody a ostružiny, ale i ostatní) můžete mít alergii, takže pacienti si toho musí být dobře vědomi při sběru těchto lesních plodů a konzumaci sladkostí.
Lesní plody patří neodmyslitelně ke koloritu horkých letních dní. Možná, že už je to téma pro pamětníky, kdoví jestli dnešní děti znají sbírání lesních jahod, ostružin, malin, brusinek či borůvek… Rostliny poskytující lesní plody patří rovněž i k léčivým bylinám. Například u ostružiníku maliníku (Rubus ideaeus) se jako léčivá droga používají listy, u brusnice borůvky (Vaccinium myrtillis) rovněž listy nebo nať a tak podobně. V tomto článku bych se ale chtěl zabývat výhradně těchto rostlin. Nejsou jen chutným doplňkem jídelníčku, ale obsahují i řadu užitečných látek pro naše zdraví. Malé, ale sladké (obsahují až 8 % cukru) lesní jahody jsou plody jahodníku obecného (Fragiria vesca). Je zajímavé, že jahoda je řazena z hlediska botanika mezi tzv. nepravé plody. Jedná se vlastně o souplodí tvořené z jednotlivých nažek. Patří do čeledi Rosacea - růžovité. Jahody jsou zejména bohatým zdrojem vitaminu C (kyseliny askorbové). V tomto ohledu se dají porovnávat i s citrusovými plody. Z dalších účinných látek obsahují vitamíny (A, B, E), organické kyseliny (jablečná, citrónová, chininová, šťavelová, salicylová či ellagová), vlákninu, minerální látky a stopové prvky (draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, bor, fluor, kobalt či molybden. Řada z obsažených látek patří mezi antioxidanty, které zmírňují negativní vliv volných kyslíkových radikálů ze životního prostředí. U kyseliny ellagové některé zdroje uvádějí, že pomáhá při prevenci vzniku nádorových onemocnění. Organické kyseliny jako celek vytvářejí charakteristickou chuť a vůni jahod. Vláknina obsažená v jahodě patří mezi lehce stravitelné druhy, což umožňuje tepelné úpravy při využití jahody v kuchyni (marmelády, džemy apod). Jahoda je i důležitým zdrojem vody (obsahuje jí až 87 %). Někteří přírodní léčitelé doporučují jahodu pro její pozitivní účinek na tvorbu testosteronu. Dále se uvádí, že jahody podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob srdce. Je dobré zmínit, že existuje více druhů jahodníku. Při pěstování se používá vyšlechtěná forma jahodníku vzniklá křížením mnoha druhů jahod. Tyto odrůdy mají větší výnosy plodů, ztratily ale část z aroma a obsahových látek lesních jahod. Pěstovaná forma jahod se nazývá Fragaria annannasa (jahodník velkoplodý). V přírodě můžete narazit na příbuzné jahodníku obecného, kteří mají stejně chutné jahody. Je to jahodník truskavec (Fragaria moschata) a jahodník trávnice (Fragaria viridis). Jahodník trávnice se odlišuje vrcholem listu, který je jakoby vykrojený dovnitř. Jahodník truskavec se rozpoznává hůře, většinou až v květech nebo plodech, nejsnáze podle jahod ne zcela červených. Dalším oblíbeným plodem je malá modrofialová borůvka. Borůvka je plodem brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), patřící do čeledi vřesovitých (Vacciniaceae). Z přírodních látek obsahují antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamin A, resveratrol, vitamin C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek nebo chrom. Již tradičně jsou součástí přírodních přípravků na posílení očí (karotenoidy, resveratrol). Z dalšího pozitivního působení borůvek na naše zdraví lze uvést to, že podporují imunitu (vitamin C, zinek, bioflavonoidy), chrání buňky proti volným radikálům (vitamin C, resveratrol, karotenoidy, zinek), působí mírně diureticky, pomáhají při průjmech a podle některých zdrojů podporují snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Borůvka má velmi široké využití v tradiční české kuchyni - známe borůvkové knedlíky, buchty či koláč s drobenkou. Mohou být ozdobou dortů, ale také součástí různých zdravých nápojů. Pak jsou tu tvarem podobné, ale barvou odlišné plody - brusinky. Jsou plodem brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.) patřící do čeledi vřesovcovitých (Vacciniaceae). Jsou červené barvy a kyselé až nahořklé chuti. Je třeba zdůraznit, že u nás se nesmí sbírat, jsou chráněné. Proto se dovážejí i plody jiných druhů brusnic, například klikvy velkoplodé (Oxycoccus macrocarpus) či klikvy bahenní (Oxycoccus palustris). Nicméně z čistě botanického hlediska se nejedná už o pravé brusnice. Takže zpět k brusinkám. Brusinky obsahují fenolický glykosid arbutin, flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou, benzoovou a šťavelovou, hydrocholin, cholesterin, tanin, vaccinin, trochu vitamínu C a další látky, ze stopových prvků je zajímavý zejména hořčík. Působí močopudně a desinfekčně, jejich užití je tudíž hlavně významné při zánětech močového měchýře či močových cest, dále působí i mírně protiprůjmově. Jako doplněk je možno brusinky užívat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Nesmí se užívat v těhotenství a kojení, ledvinové dietě a těžších poruchách jater. Brusinky se velmi často na trhu vyskytují v sušené formě. A nakonec zbývají, dá se říci, dva “sourozenecké” plody - maliny a ostružiny. Malina je plodem (botanicky přesně plodenstvím) rostliny ostružiníku maliníku (Rubus ideaeus). Ovoce je složeno z drobných kuliček, peckovic červené barvy, tvořících známé plody. Maliny mohou pomoci při nachlazení a zažívacích problémech. Z důležitých látek obsahují cukr, pektin, barviva, organické kyseliny, vitamíny a silice. Pecičky obsahují 16 % žlutozeleného oleje. Právě z těchto drobounkých peciček malin se dá získat mastný olej žlutozelené barvy. Dříve se v lékárnách z plodů malin připravoval sirup, který pomáhal maskovat hořkou chuť některých připravovaných léků (Sirupus rubi idei). Některé zdroje doporučují maliny jako prevenci proti ateroskleróze. Ostružina je plod ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus agg.), který zastupuje rod ostružiníků u nás. Patří stejně, jako ostružiník maliník, do čeledi růžovité (Rosaceae). Ve světě ale existuje velké množství ostružiníků. Jeho plod, ostružina, je stejně jako malina souplodím peckoviček. Ostružina z významných látek obsahuje vitamín C, kyselinu jablečnou, vinnou a citronovou, cukry, pektin, draslík, hořčík, železo, bioflavonoidy, sacharidy, vlákninu, kyselinu listovou a organické kyseliny. Důležité, je že obsahuje velké množství antioxidantů, jako vitamin C a bioflavonoidy. V důsledku tohoto chrání organismus před negativním vlivem kyslíkových radikálů z okolního prostředí. Dále se uvádí, že má hepatoprotektivní působení (chrání játra), podporuje imunitu a v čerstvé formě působí pozitivně na vyprazdňování a dobrý stav střevní mikroflóry. Na závěr je důležité upozornit, že na tyto lesní plody (zejména jahody a ostružiny, ale i ostatní) můžete mít alergii, takže pacienti si toho musí být dobře vědomi při sběru těchto lesních plodů a konzumaci sladkostí.