Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Poradna nemůže stanovovat diagnózu Dostáváme do poradny dotazy pacientů, kteří byli vyšetřeni u svého lékaře, mají v ruce některý z výsledků vyšetření a žádají po nás stanovení diagnózy se slovy: „Můj lékař mi k tomu nic neřekl.“ Pro nás v poradně je však tato situace složitá. Nemůžeme se vyjadřovat k odborným, často vnitřním metodám daného oboru, to vždy vyžaduje znalost problematiky, vyšetřovací techniky apod. A navíc je takto položený dotaz vytržen z kontextu. Z toho vyplývá, že můžeme pouze teoretizovat a vysvětlení poskytnout také jen obecné. Vysvětlení na příkladu Např. se objevují dotazy typu: Při CT mi našli hypodensní nebo jindy zase hyperdensní ložisko. V případě CT rozeznáváme 2000 stupňů "hustoty". Jakožto hypodensní označujeme ložisko, které je ve vztahu ke svému okolí méně husté (na CT obraze je tmavší), Hyperdensní ložisko je "hustší" než okolní tkáň (na CT obraze je světlejší). Znát historii onemocnění Samo označení hypodensní nebo hyperdensní však nevypovídá nic o povaze ložiska. Lékař musí znát celou historii, má k dispozici laboratorní hodnoty a nález na CT si může upřesnit jinou vyšetřovací metodou, např. magnetickou rezonancí, EEG, očním vyšetřením apod. A na základě celého souboru nálezu pak stanovuje diagnózu a navrhuje určitý léčebný postup. Kdy poslat dotaz a co bude obsahovat odpověď V naší poradně tedy nemůžeme sestavovat diagnózu a nechceme se ani vyjadřovat k nálezům mimo kontext celé události, neboť náš popis může být jen obecný a zavádějící. Dotaz do poradny je vhodné podat až poté, co byla lékařem stanovena diagnóza v rámci popsaného komplexu. Tehdy se k případu můžeme vyjadřovat. Ovšem je nutné ještě dodat, že náš komentář bude určitě obsahovat nadhled celostní medicíny, protože popsaný nález je zajisté součástí, resp. následkem celkových událostí, které se s pacientem odehrály.
Poradna nemůže stanovovat diagnózu Dostáváme do poradny dotazy pacientů, kteří byli vyšetřeni u svého lékaře, mají v ruce některý z výsledků vyšetření a žádají po nás stanovení diagnózy se slovy: „Můj lékař mi k tomu nic neřekl.“ Pro nás v poradně je však tato situace složitá. Nemůžeme se vyjadřovat k odborným, často vnitřním metodám daného oboru, to vždy vyžaduje znalost problematiky, vyšetřovací techniky apod. A navíc je takto položený dotaz vytržen z kontextu. Z toho vyplývá, že můžeme pouze teoretizovat a vysvětlení poskytnout také jen obecné. Vysvětlení na příkladu Např. se objevují dotazy typu: Při CT mi našli hypodensní nebo jindy zase hyperdensní ložisko. V případě CT rozeznáváme 2000 stupňů "hustoty". Jakožto hypodensní označujeme ložisko, které je ve vztahu ke svému okolí méně husté (na CT obraze je tmavší), Hyperdensní ložisko je "hustší" než okolní tkáň (na CT obraze je světlejší). Znát historii onemocnění Samo označení hypodensní nebo hyperdensní však nevypovídá nic o povaze ložiska. Lékař musí znát celou historii, má k dispozici laboratorní hodnoty a nález na CT si může upřesnit jinou vyšetřovací metodou, např. magnetickou rezonancí, EEG, očním vyšetřením apod. A na základě celého souboru nálezu pak stanovuje diagnózu a navrhuje určitý léčebný postup. Kdy poslat dotaz a co bude obsahovat odpověď V naší poradně tedy nemůžeme sestavovat diagnózu a nechceme se ani vyjadřovat k nálezům mimo kontext celé události, neboť náš popis může být jen obecný a zavádějící. Dotaz do poradny je vhodné podat až poté, co byla lékařem stanovena diagnóza v rámci popsaného komplexu. Tehdy se k případu můžeme vyjadřovat. Ovšem je nutné ještě dodat, že náš komentář bude určitě obsahovat nadhled celostní medicíny, protože popsaný nález je zajisté součástí, resp. následkem celkových událostí, které se s pacientem odehrály.