Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Fruktóza je označovaná jako ovocný cukr (méně často jako levulóza) vzhledem k tomu, že se často nachází v mnoha druzích ovoce, například v jahodách, ostružinách nebo borůvkách. Najít ho lze ve velkém množství i v medu, dále rovněž v některé zelenině (v melounech, sladkých bramborách, cibulích nebo kukuřici). Fruktóza je z chemického hlediska řazena mezi monosacharidy - ketózy. Průmyslově se fruktóza získává z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo kukuřice. Je asi o pětinu sladší než glukóza a někdy se zpracovává v tzv. glukózový sirup (glukózo-fruktózový sirup v poměru přibližně 40:60). Tento sirup se využívá jako další surovina v potravinářském průmyslu. V potravinářském průmyslu se fruktóza využívá jako náhražka cukru, alternativa k umělým sladidlům, v nealkoholických nápojích, dresincích, omáčkách a podobně. Často výrobci využívají schopnosti fruktózy barvit danou potravinu do lehce hnědé barvy. Dalším důvodem je ve srovnání s glukózou nižší cena a vyšší sladivost. Fruktóza je mnohými vnímána jako přírodní sladidlo, ale i ji je třeba konzumovat s mírou. Jako pozitiva lze uvést, že má nízký glykemický index a tak nezvyšuje hladinu cukru v krvi tak jako bílý cukr či med. Glykemický index vyjadřuje, jak moc a jak rychle se změní obsah glukózy v krvi (glykémie) v průběhu dvou hodin po podání dané potravy. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou většinou hůře stravitelné, a proto se pomalu vstřebávají. Vzrůst glykémie je tak pouze pozvolný. Jako jeden z příkladů sirupů obsahujících fruktózu lze uvést agávový sirup. Až potud v pořádku. Pokud ji konzumujeme v rozumném množství, tak to nevadí. Problém ovšem nastává v tom, kdy sníme více potravin s obsahem fruktózy a činíme tak dlouhodobě. Fruktóza je totiž, jak již bylo naznačeno, přítomna v nejrůznějších potravinách - v Coca Cole, ochucených minerálkách, ovocných džusech, jogurtech, pečivu, ale i dokonce ve slaných tyčinkách či brambůrkách a mnoha dalších pochutinách. Řada vědců uvádí, že vysoký příjem fruktózy přispívá k obezitě i poškození jater. Zvyšuje riziko vzniku cukrovky a kardiovaskulárních nemocí a je také jednou z příčin obezity. Proč? Již bylo řečeno, že fruktóza má nízký glykemický index. To ovšem není způsobeno jen tím, že se pomalu vstřebává. Do krve prostoupí snadno, ale většina buněk, včetně ß-buněk Langerhansových ostrůvků, ji nedokáže přijímat. Z tohoto důvodu je její vliv na hladinu inzulínu (a z ní druhotně odvozené hladiny glukózy) jen velmi malý. Kam ale tedy mizí? V tom je právě zakopaný pes. Přímo z portálního oběhu je velice efektivně vychytávána játry. Jak konstatují biochemici, zde se buď přeměňuje na fruktóza-1-fosfát a buď se ukládá ve formě glykogenu, nebo je odbourána na laktát či acetyl-koenzym A. Acetyl koenzym A je v tomto případě ovšem zdroj problémů, protože může posloužit jako výchozí látka pro syntézu mastných kyselin – jak říkají odborníci, lipogenezi de novo. Dlouho si lékaři tohoto jevu vůbec nevšímali. Pokud máte vyvážený příjem a výdej energie, takto mnoho tuku nevznikne. Ovšem se zvýšenou konzumací velkého množství potravin bohatých na fruktózu může dojít k tomu, že v jejich játrech je nadbytek fruktózy přeměněn v tuk. A to už je špatné, protože to může být východiskem ke vzniku steatózy až jaterní cirhózy. Hromadění lipidů v játrech může vést k rozvoji steatózy a posléze eventuálně až k jaterní cirhóze. Dalším problémem je, že některé meziprodukty lipidového metabolismu navíc snižují citlivost tkáně k inzulínu. Tento jev, označovaný jako tzv. inzulínová rezistence je (spolu s pozdějším poklesem vylučování inzulínu) jedním z průvodních jevů diabetu 2. typu. Nebezpečí ovšem nehrozí jen játrům. Lipidy jsou totiž baleny do VLDL částic a posílány krevním oběhem k dalším tkáním, kde teoreticky mohou působit obdobně. Fruktóza tudíž zvyšuje syntézu tuků, které se ve zvýšené míře usazují v cévních stěnách. A zde je již jasné, proč její nadměrná konzumace může být jednou z příčin cévních chorob i ischemické choroby srdeční. Zvyšuje také množství tzv. viscerálního tuku, což je tuk, který je uložen mezi orgány. Tento tuk uvolňuje hormony a ovlivňuje metabolismus, takže výsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a u žen rakoviny prsu. Dá se to vlastně shrnout tak, že příjem fruktózy znamená zvýšené riziko vzniku nežádoucích tukových zásob. Jako zajímavost lze uvést fakt, že zatímco glukóza se spálí a přemění na tuk jen z 5 %, fruktóza se přemění na tuk ze 40 %. Otázkou je, že je potřeba ještě odborně prozkoumat, nakolik to znamená skutečné riziko vzniku nemocí zmíněných v tomto článku. Problémem je, že stanovení celkového příjmu fruktózy není tak snadné (v dlouhodobých studiích s velkým počtem pacientů se to často dělá jen pomocí dotazníků). Zvýšený přísun těchto cukrů je navíc často pozorován u osob, které toho více snědí a méně vyběhají. V těchto případech je bohužel značně obtížné získat solidní fakta, která by podezření o nežádoucím dopadu zvýšené konzumace fruktózy definitivně potvrdila. Nicméně je třeba se mít na pozoru a nekonzumovat fruktózu v nadměrném množství. Celková nabídka přípravků obsahující fruktózu.
Fruktóza je označovaná jako ovocný cukr (méně často jako levulóza) vzhledem k tomu, že se často nachází v mnoha druzích ovoce, například v jahodách, ostružinách nebo borůvkách. Najít ho lze ve velkém množství i v medu, dále rovněž v některé zelenině (v melounech, sladkých bramborách, cibulích nebo kukuřici). Fruktóza je z chemického hlediska řazena mezi monosacharidy - ketózy. Průmyslově se fruktóza získává z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo kukuřice. Je asi o pětinu sladší než glukóza a někdy se zpracovává v tzv. glukózový sirup (glukózo-fruktózový sirup v poměru přibližně 40:60). Tento sirup se využívá jako další surovina v potravinářském průmyslu. V potravinářském průmyslu se fruktóza využívá jako náhražka cukru, alternativa k umělým sladidlům, v nealkoholických nápojích, dresincích, omáčkách a podobně. Často výrobci využívají schopnosti fruktózy barvit danou potravinu do lehce hnědé barvy. Dalším důvodem je ve srovnání s glukózou nižší cena a vyšší sladivost. Fruktóza je mnohými vnímána jako přírodní sladidlo, ale i ji je třeba konzumovat s mírou. Jako pozitiva lze uvést, že má nízký glykemický index a tak nezvyšuje hladinu cukru v krvi tak jako bílý cukr či med. Glykemický index vyjadřuje, jak moc a jak rychle se změní obsah glukózy v krvi (glykémie) v průběhu dvou hodin po podání dané potravy. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou většinou hůře stravitelné, a proto se pomalu vstřebávají. Vzrůst glykémie je tak pouze pozvolný. Jako jeden z příkladů sirupů obsahujících fruktózu lze uvést agávový sirup. Až potud v pořádku. Pokud ji konzumujeme v rozumném množství, tak to nevadí. Problém ovšem nastává v tom, kdy sníme více potravin s obsahem fruktózy a činíme tak dlouhodobě. Fruktóza je totiž, jak již bylo naznačeno, přítomna v nejrůznějších potravinách - v Coca Cole, ochucených minerálkách, ovocných džusech, jogurtech, pečivu, ale i dokonce ve slaných tyčinkách či brambůrkách a mnoha dalších pochutinách. Řada vědců uvádí, že vysoký příjem fruktózy přispívá k obezitě i poškození jater. Zvyšuje riziko vzniku cukrovky a kardiovaskulárních nemocí a je také jednou z příčin obezity. Proč? Již bylo řečeno, že fruktóza má nízký glykemický index. To ovšem není způsobeno jen tím, že se pomalu vstřebává. Do krve prostoupí snadno, ale většina buněk, včetně ß-buněk Langerhansových ostrůvků, ji nedokáže přijímat. Z tohoto důvodu je její vliv na hladinu inzulínu (a z ní druhotně odvozené hladiny glukózy) jen velmi malý. Kam ale tedy mizí? V tom je právě zakopaný pes. Přímo z portálního oběhu je velice efektivně vychytávána játry. Jak konstatují biochemici, zde se buď přeměňuje na fruktóza-1-fosfát a buď se ukládá ve formě glykogenu, nebo je odbourána na laktát či acetyl-koenzym A. Acetyl koenzym A je v tomto případě ovšem zdroj problémů, protože může posloužit jako výchozí látka pro syntézu mastných kyselin – jak říkají odborníci, lipogenezi de novo. Dlouho si lékaři tohoto jevu vůbec nevšímali. Pokud máte vyvážený příjem a výdej energie, takto mnoho tuku nevznikne. Ovšem se zvýšenou konzumací velkého množství potravin bohatých na fruktózu může dojít k tomu, že v jejich játrech je nadbytek fruktózy přeměněn v tuk. A to už je špatné, protože to může být východiskem ke vzniku steatózy až jaterní cirhózy. Hromadění lipidů v játrech může vést k rozvoji steatózy a posléze eventuálně až k jaterní cirhóze. Dalším problémem je, že některé meziprodukty lipidového metabolismu navíc snižují citlivost tkáně k inzulínu. Tento jev, označovaný jako tzv. inzulínová rezistence je (spolu s pozdějším poklesem vylučování inzulínu) jedním z průvodních jevů diabetu 2. typu. Nebezpečí ovšem nehrozí jen játrům. Lipidy jsou totiž baleny do VLDL částic a posílány krevním oběhem k dalším tkáním, kde teoreticky mohou působit obdobně. Fruktóza tudíž zvyšuje syntézu tuků, které se ve zvýšené míře usazují v cévních stěnách. A zde je již jasné, proč její nadměrná konzumace může být jednou z příčin cévních chorob i ischemické choroby srdeční. Zvyšuje také množství tzv. viscerálního tuku, což je tuk, který je uložen mezi orgány. Tento tuk uvolňuje hormony a ovlivňuje metabolismus, takže výsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a u žen rakoviny prsu. Dá se to vlastně shrnout tak, že příjem fruktózy znamená zvýšené riziko vzniku nežádoucích tukových zásob. Jako zajímavost lze uvést fakt, že zatímco glukóza se spálí a přemění na tuk jen z 5 %, fruktóza se přemění na tuk ze 40 %. Otázkou je, že je potřeba ještě odborně prozkoumat, nakolik to znamená skutečné riziko vzniku nemocí zmíněných v tomto článku. Problémem je, že stanovení celkového příjmu fruktózy není tak snadné (v dlouhodobých studiích s velkým počtem pacientů se to často dělá jen pomocí dotazníků). Zvýšený přísun těchto cukrů je navíc často pozorován u osob, které toho více snědí a méně vyběhají. V těchto případech je bohužel značně obtížné získat solidní fakta, která by podezření o nežádoucím dopadu zvýšené konzumace fruktózy definitivně potvrdila. Nicméně je třeba se mít na pozoru a nekonzumovat fruktózu v nadměrném množství. Celková nabídka přípravků obsahující fruktózu.