Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Trnka obecná (Prunus spinosa) je listnatý keř, který někdy může dorůst do velikosti malého stromu. V Čechách se můžete setkat s výrazem slivoň trnka. Na jejich větvích se můžeme poranit o trnovité výběžky, které botanici označují jako kolce. Květy jsou bílé barvy, ze kterých po oplodnění vyrůstají plody - kulovité peckovice o velikosti až 15 mm. Tyto plody označované jako trnky jsou zpočátku zelené, teprve později mají charakteristickou modročernou barvu. Dalším typickým znakem je, že povrch je jakoby ojíněn voskovou vrstvou. Tyto plody jsou označované jako trnky a mají široké využití v potravinářství. Samy o sobě chutnají trpce, ale pokud přejdou mrazem (mohou se zmrazit i uměle), chutnají již lépe. Nicméně ve Francii se právě nezralé trnky nakládají jako olivy. Většinou slouží k výrobě ovocného vína či pálenky, ale také se používají k dochucování likérů (ginu) či k výrobě džemů. Můžeme také zmínit domácí trnkové víno, které má sytě rudou barvu a uvádí se, že při použití kulturních kmenů kvasinek chuť velmi blízkou portskému. Koneckonců někteří výrobci trnku používají k dobarvení portského. Z trnky se jako léčivá rostlinná droga využívají hlavně květy. Ty obsahují zejména flavonové glykosidy a třísloviny. V lidovém léčitelství se využívaly pro své mírně diuretické (močopudné) působení, příznivě působí i při trávicích potížích. Působí i mírně projímavě (doporučováno při zácpě či tvrdé stolici). Bylinný čaj z květů trnky se podával i při nemocech z nachlazení. V léčitelství se používaly i plody trnky. Ty obsahují z přírodních látek třísloviny, cukry, pektiny, vitamín C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin. Právě díky obsaženým tříslovinám se z trnek připravoval lihový extrakt (tinktura) nebo se též z nich připravovalo kloktadlo. Jako zajímavost lze uvést, že plody trnky se používaly i k barvení tkanin. Švadleny je dokonce žvýkaly, aby měly dostatek slin k navlhčení nití (což by mohl vyzkoušet někdo, kdo trpí suchem v ústech). Celková nabídka přípravků obsahující Trnku obecnou.
Trnka obecná (Prunus spinosa) je listnatý keř, který někdy může dorůst do velikosti malého stromu. V Čechách se můžete setkat s výrazem slivoň trnka. Na jejich větvích se můžeme poranit o trnovité výběžky, které botanici označují jako kolce. Květy jsou bílé barvy, ze kterých po oplodnění vyrůstají plody - kulovité peckovice o velikosti až 15 mm. Tyto plody označované jako trnky jsou zpočátku zelené, teprve později mají charakteristickou modročernou barvu. Dalším typickým znakem je, že povrch je jakoby ojíněn voskovou vrstvou. Tyto plody jsou označované jako trnky a mají široké využití v potravinářství. Samy o sobě chutnají trpce, ale pokud přejdou mrazem (mohou se zmrazit i uměle), chutnají již lépe. Nicméně ve Francii se právě nezralé trnky nakládají jako olivy. Většinou slouží k výrobě ovocného vína či pálenky, ale také se používají k dochucování likérů (ginu) či k výrobě džemů. Můžeme také zmínit domácí trnkové víno, které má sytě rudou barvu a uvádí se, že při použití kulturních kmenů kvasinek chuť velmi blízkou portskému. Koneckonců někteří výrobci trnku používají k dobarvení portského. Z trnky se jako léčivá rostlinná droga využívají hlavně květy. Ty obsahují zejména flavonové glykosidy a třísloviny. V lidovém léčitelství se využívaly pro své mírně diuretické (močopudné) působení, příznivě působí i při trávicích potížích. Působí i mírně projímavě (doporučováno při zácpě či tvrdé stolici). Bylinný čaj z květů trnky se podával i při nemocech z nachlazení. V léčitelství se používaly i plody trnky. Ty obsahují z přírodních látek třísloviny, cukry, pektiny, vitamín C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin. Právě díky obsaženým tříslovinám se z trnek připravoval lihový extrakt (tinktura) nebo se též z nich připravovalo kloktadlo. Jako zajímavost lze uvést, že plody trnky se používaly i k barvení tkanin. Švadleny je dokonce žvýkaly, aby měly dostatek slin k navlhčení nití (což by mohl vyzkoušet někdo, kdo trpí suchem v ústech). Celková nabídka přípravků obsahující Trnku obecnou.