Zdroj: www.celostnimedicina.cz
"Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou." Hippokratés, řecký lékař, považovaný za otce moderní medicíny, byl hluboce přesvědčen, že strava má schopnost napravovat, harmonizovat a léčit tělo. Představte si tedy, jaké by bylo jeho zklamání, kdyby zjistil, že dnešní američtí lékaři mají během čtyřletého studia medicíny vyhrazen pouze jeden týden na nutriční vzdělání. Dokonce jsem na nedávné lékařské prohlídce musela lékařce vysvětlovat, že jako vegetariánka získávám spoustu vápníku ze zelené listové zeleniny (doporučila mi pouze mléko) a spoustu železa z luštěnin a mořských řas (doporučila mi pouze tmavé maso). Obecně řečeno, nejde o to, že by lékaři léčivé síle nevěřili, ale spíš o ní prostě nikdy neslyšeli. Kdyby lékaři důkladně studovali výživu, zjistili by, že skutečně jsme to, co jíme, protože buňky stravy, kterou sníme, se chemicky rozkládají a transformují na buňky našeho těla. Navíc to, co jíme, má přímý vliv na cévy a tkáně, které jsou podle druhu přijímané potravy buď více, nebo méně zanícené. Pro lepší pochopení této myšlenky si představte, že pětiletému dítěti dáte vypít šálek kávy. Po deseti minutách nebudete pochybovat o tom, že jídlo a pití přímo ovlivňuje naše zdraví. Lidské zdraví - a vlastně celý lidský život - lze chápat jako souhrn našich momentálních rozhodnutí, včetně toho, jak se jakéhokoli dne rozhodneme jíst a pít, myslet a cítit, jednat a reagovat i pohybovat se a odpočívat. Strava má tak závažný dopad, protože se jedná o velmi vědomé rozhodnutí. Rozhodnu se pro přeslazené cereálie, nebo ovesnou kaši s ovocem? Bude to rychlý chleba s kusem salámu, nebo salát z quinoy, jehož příprava trvá o něco déle? Většině lidí se při tomto každodenním rozhodování o jídle vtírají na mysl neodbytné pochybnosti: "Není to vlastně jedno? Opravdu to, co jím, tak výrazně ovlivňuje mé zdraví?" Lidé, kteří prodělali radikální remisi - a jímž jde o život - tuto otázku posouvají do jiné roviny. Ptají se sami sebe: "Může mi to, ci jím, pomoci, abych se uzdravil/a z rakoviny?" Mnozí zjišťují, že odpověď zní ano. Ukázka z knihy Nejste bezmocní - Co můžete dělat proti rakovině (Kelly A. Turnerová).
"Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou." Hippokratés, řecký lékař, považovaný za otce moderní medicíny, byl hluboce přesvědčen, že strava má schopnost napravovat, harmonizovat a léčit tělo. Představte si tedy, jaké by bylo jeho zklamání, kdyby zjistil, že dnešní američtí lékaři mají během čtyřletého studia medicíny vyhrazen pouze jeden týden na nutriční vzdělání. Dokonce jsem na nedávné lékařské prohlídce musela lékařce vysvětlovat, že jako vegetariánka získávám spoustu vápníku ze zelené listové zeleniny (doporučila mi pouze mléko) a spoustu železa z luštěnin a mořských řas (doporučila mi pouze tmavé maso). Obecně řečeno, nejde o to, že by lékaři léčivé síle nevěřili, ale spíš o ní prostě nikdy neslyšeli. Kdyby lékaři důkladně studovali výživu, zjistili by, že skutečně jsme to, co jíme, protože buňky stravy, kterou sníme, se chemicky rozkládají a transformují na buňky našeho těla. Navíc to, co jíme, má přímý vliv na cévy a tkáně, které jsou podle druhu přijímané potravy buď více, nebo méně zanícené. Pro lepší pochopení této myšlenky si představte, že pětiletému dítěti dáte vypít šálek kávy. Po deseti minutách nebudete pochybovat o tom, že jídlo a pití přímo ovlivňuje naše zdraví. Lidské zdraví - a vlastně celý lidský život - lze chápat jako souhrn našich momentálních rozhodnutí, včetně toho, jak se jakéhokoli dne rozhodneme jíst a pít, myslet a cítit, jednat a reagovat i pohybovat se a odpočívat. Strava má tak závažný dopad, protože se jedná o velmi vědomé rozhodnutí. Rozhodnu se pro přeslazené cereálie, nebo ovesnou kaši s ovocem? Bude to rychlý chleba s kusem salámu, nebo salát z quinoy, jehož příprava trvá o něco déle? Většině lidí se při tomto každodenním rozhodování o jídle vtírají na mysl neodbytné pochybnosti: "Není to vlastně jedno? Opravdu to, co jím, tak výrazně ovlivňuje mé zdraví?" Lidé, kteří prodělali radikální remisi - a jímž jde o život - tuto otázku posouvají do jiné roviny. Ptají se sami sebe: "Může mi to, ci jím, pomoci, abych se uzdravil/a z rakoviny?" Mnozí zjišťují, že odpověď zní ano. Ukázka z knihy Nejste bezmocní - Co můžete dělat proti rakovině (Kelly A. Turnerová).