Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Dnes se s tímto pojmem setkáváme často. Máme v povědomí, že existují antioxidanty, jimiž se musíme chránit, máme přijímat vitaminy, vyhýbat se smogu atd. Vnější a vnitřní cesty vzniku oxidačního stresu Jde o reaktivní sloučeniny kyslíku, které se uvolňují v těle za přispění stresu, nemoci, přetížení, vyčerpání, znečištěného prostředí, v němž se pohybujeme, potravin obsahujících konzervanty. Sami si tuto situaci dobrovolně tvoříme navíc kouřením, alkoholem a lze jmenovat i další faktory. Oxidační stres ale vzniká také cestou vnitřní, kdy se v buňce kyslíkový radikál uvolňuje při energetickém metabolizmu. Cokoliv je v našem těle v nerovnováze, způsobí zdravotní problém. Tělo se však dokáže přizpůsobit a mnohé nerovnováhy vyrovnat, což se týká i volných radikálů. Snaží se je neutralizovat pomocí antioxidantů. Jinak by totiž mohla být buňka ohrožena, narušila by se její DNA, došlo by k její mutaci, a to by vedlo k poškození zdravé tkáně. Organizmus by na to zase musel reagovat, a to formou zánětlivé reakce. A pokud oxidační stres trvá dlouho, je nasnadě, že se objeví různé chronické nemoci zánětlivého charakteru. Ovšem problémy se mohou projevit i jiným způsobem, třeba únavou. A tehdy vás ani nenapadne souvislost s oxidativním stresem… Nebo depresivní stavy či projevy, jež vypadají jako alergie. Nebo se zhoršují kardiovaskulární potíže, autoimunitní diagnózy, zrychlují se neurodegenerativní choroby, vyskytují se nádory… Scénáře při oxidativním stresu nejsou vůbec radostné, mají černý odstín. Dva příklady antioxidantů Proto beru pod drobnohled dva antioxidanty, vitamín C a glutathion, protože chrání zejména červené krvinky, ale středem pozornosti jsou buňky imunitní, na nich je postavena naše obrana, buňky nervové, také buňky jaterní, střevní (jak by ne)… Není pochyb o jejich vlivu na prevenci chronických chorob. Oba působí antioxidačně, přičemž podstatný vliv má glutathion; dokáže volné radikály definitivně zlikvidovat a recykluje ostatní antioxidanty. Pak je sám díky své schopnosti redukován a recyklován. Lze jej považovat za hlavní detoxikační jednotku a důležitou molekulu. Je třeba si uvědomit, že klasické antioxidanty odejmou z molekuly volného radikálu nadbytečný elektron, ale samy se tím stanou volnými radikály! Takže proces nekončí, tělo musí pokračovat v přeměně dále. A to se uskuteční až díky konjugaci s glutathionem. Tato schopnost je žádoucí pro modulaci imunitních reakcí. Zlepšuje zánětlivou obrannou schopnost, chrání nervovou soustavu a podporuje mnohé hojivé procesy: po úrazech, operacích, při hojení kožních defektů apod. A nesmíme zapomenout na význam této kombinace u protinádorové léčby, kde vysoká dávka vitamínu C a glutathionu chrání zdravé buňky, jež potřebují odolat poničení při chemoterapii a radioterapii. Efekt onkologické léčby se zvýhodňuje, projevuje se více na nádorových buňkách a méně na zdravých buňkách. Taková léčba je pacientem lépe tolerována. Závěr Sůl nad zlato: Aktivní ochrana zdravých buněk je lepší než řešení následků. Celková nabídka antioxidantů.
Dnes se s tímto pojmem setkáváme často. Máme v povědomí, že existují antioxidanty, jimiž se musíme chránit, máme přijímat vitaminy, vyhýbat se smogu atd. Vnější a vnitřní cesty vzniku oxidačního stresu Jde o reaktivní sloučeniny kyslíku, které se uvolňují v těle za přispění stresu, nemoci, přetížení, vyčerpání, znečištěného prostředí, v němž se pohybujeme, potravin obsahujících konzervanty. Sami si tuto situaci dobrovolně tvoříme navíc kouřením, alkoholem a lze jmenovat i další faktory. Oxidační stres ale vzniká také cestou vnitřní, kdy se v buňce kyslíkový radikál uvolňuje při energetickém metabolizmu. Cokoliv je v našem těle v nerovnováze, způsobí zdravotní problém. Tělo se však dokáže přizpůsobit a mnohé nerovnováhy vyrovnat, což se týká i volných radikálů. Snaží se je neutralizovat pomocí antioxidantů. Jinak by totiž mohla být buňka ohrožena, narušila by se její DNA, došlo by k její mutaci, a to by vedlo k poškození zdravé tkáně. Organizmus by na to zase musel reagovat, a to formou zánětlivé reakce. A pokud oxidační stres trvá dlouho, je nasnadě, že se objeví různé chronické nemoci zánětlivého charakteru. Ovšem problémy se mohou projevit i jiným způsobem, třeba únavou. A tehdy vás ani nenapadne souvislost s oxidativním stresem… Nebo depresivní stavy či projevy, jež vypadají jako alergie. Nebo se zhoršují kardiovaskulární potíže, autoimunitní diagnózy, zrychlují se neurodegenerativní choroby, vyskytují se nádory… Scénáře při oxidativním stresu nejsou vůbec radostné, mají černý odstín. Dva příklady antioxidantů Proto beru pod drobnohled dva antioxidanty, vitamín C a glutathion, protože chrání zejména červené krvinky, ale středem pozornosti jsou buňky imunitní, na nich je postavena naše obrana, buňky nervové, také buňky jaterní, střevní (jak by ne)… Není pochyb o jejich vlivu na prevenci chronických chorob. Oba působí antioxidačně, přičemž podstatný vliv má glutathion; dokáže volné radikály definitivně zlikvidovat a recykluje ostatní antioxidanty. Pak je sám díky své schopnosti redukován a recyklován. Lze jej považovat za hlavní detoxikační jednotku a důležitou molekulu. Je třeba si uvědomit, že klasické antioxidanty odejmou z molekuly volného radikálu nadbytečný elektron, ale samy se tím stanou volnými radikály! Takže proces nekončí, tělo musí pokračovat v přeměně dále. A to se uskuteční až díky konjugaci s glutathionem. Tato schopnost je žádoucí pro modulaci imunitních reakcí. Zlepšuje zánětlivou obrannou schopnost, chrání nervovou soustavu a podporuje mnohé hojivé procesy: po úrazech, operacích, při hojení kožních defektů apod. A nesmíme zapomenout na význam této kombinace u protinádorové léčby, kde vysoká dávka vitamínu C a glutathionu chrání zdravé buňky, jež potřebují odolat poničení při chemoterapii a radioterapii. Efekt onkologické léčby se zvýhodňuje, projevuje se více na nádorových buňkách a méně na zdravých buňkách. Taková léčba je pacientem lépe tolerována. Závěr Sůl nad zlato: Aktivní ochrana zdravých buněk je lepší než řešení následků. Celková nabídka antioxidantů.