Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Beta-karoten je nejznámější z 50 karotenoidů, které mají aktivitu provitaminu A. Absorbce beta-karotenu probíhá v tenkém střevě. Množství absorbovaného beta-karotenu ovlivňují různé faktory, zejména množství tuků a bílkovin. Např. ze špenátu, který byl připraven bez tuku, se resorbuje pouze 6% z celkového beta-karotenu, přidáme-li při kuchyňské úpravě tuk, zvýší se absorbce beta-karotenu až na 60 %. Teoreticky z jedné molekuly beta-karotenu mohou štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého beta-karotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, např. v kůži a v játrech. Konverze beta-karotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze beta-karotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se beta-karotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat. Dalšími faktory, které ovlivňují konverzi beta-karotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E. Výskyt a zdroje Karotenoidy se obecně vyskytují v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině. Nejbohatšími zdroji beta-karotenu jsou mrkev, karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha. Karotenoidy se také vyskytují v živočišných materiálech, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa. Funkce v organismu Beta-karoten kromě toho, že slouží jako zdroj vitaminu A, vykonává v organismu řadu dalších funkcí. Především působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály, reaktivní molekuly, které jednak vznikají během metabolických procesů v organismu, a jednak je přijímáme z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a také genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Bylo dokázáno, že konzumace ovoce a zeleniny, bohatých na beta-karoten, pozitivně ovlivňuje rozvoj některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Beta-karoten rovněž působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření, a které mohou indukovat pre-kancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má beta-karoten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka. Stabilita Karotenoidy jsou obecně citlivé na vzdušný kyslík a světlo a na působení některých enzymů. Také dehydratace a skladování ovoce a zeleniny snižují biologickou aktivitu ovoce a zeleniny. Naproti tomu jsou karotenoidy poměrně stabilní v mražených potravinách. Denní doporučená dávka (DDD) Denní doporučená dávka pro beta-karoten nebyla nikdy stanovena, v ČR se doporučuje DDD 16 mg/den. Dávka 50-200mg/den se udává jako hranice bezpečnosti. V případech vyššího příjmu karotenoidů a/nebo při některých chorobách (diabetes mellitus, hyperlipidemie, hyperthyriodismus, nefrotický syndrom) může dojít k hyperkarotenodermii, která se projevuje zažloutnutím kůže, zejména dlaní a chodidel. Tyto příznaky jsou reverzibilní a odezní po vysazení karotenoidů. Některé skupiny lidí potřebují díky svým životním návykům nebo zdravotním omezením více beta-karotenu. Např. kuřáci, konzumenti většího množství alkoholu nebo ženy, které užívají orální antikoncepci. Vzhledem ke stále nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny je v ČR nízký příjem beta-karotenu. Některé potraviny se proto beta-karotenem obohacují, přičemž efekt této fortifikace je dvojí: beta-karoten slouží jako zdroj vitaminu A a zároveň jako přírodní a přirozené barvivo. Beta-karoten se přidává zejména do margarinů a do ovocných nápojů.
Beta-karoten je nejznámější z 50 karotenoidů, které mají aktivitu provitaminu A. Absorbce beta-karotenu probíhá v tenkém střevě. Množství absorbovaného beta-karotenu ovlivňují různé faktory, zejména množství tuků a bílkovin. Např. ze špenátu, který byl připraven bez tuku, se resorbuje pouze 6% z celkového beta-karotenu, přidáme-li při kuchyňské úpravě tuk, zvýší se absorbce beta-karotenu až na 60 %. Teoreticky z jedné molekuly beta-karotenu mohou štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého beta-karotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, např. v kůži a v játrech. Konverze beta-karotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze beta-karotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se beta-karotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat. Dalšími faktory, které ovlivňují konverzi beta-karotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E. Výskyt a zdroje Karotenoidy se obecně vyskytují v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině. Nejbohatšími zdroji beta-karotenu jsou mrkev, karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha. Karotenoidy se také vyskytují v živočišných materiálech, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa. Funkce v organismu Beta-karoten kromě toho, že slouží jako zdroj vitaminu A, vykonává v organismu řadu dalších funkcí. Především působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály, reaktivní molekuly, které jednak vznikají během metabolických procesů v organismu, a jednak je přijímáme z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a také genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Bylo dokázáno, že konzumace ovoce a zeleniny, bohatých na beta-karoten, pozitivně ovlivňuje rozvoj některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Beta-karoten rovněž působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření, a které mohou indukovat pre-kancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má beta-karoten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka. Stabilita Karotenoidy jsou obecně citlivé na vzdušný kyslík a světlo a na působení některých enzymů. Také dehydratace a skladování ovoce a zeleniny snižují biologickou aktivitu ovoce a zeleniny. Naproti tomu jsou karotenoidy poměrně stabilní v mražených potravinách. Denní doporučená dávka (DDD) Denní doporučená dávka pro beta-karoten nebyla nikdy stanovena, v ČR se doporučuje DDD 16 mg/den. Dávka 50-200mg/den se udává jako hranice bezpečnosti. V případech vyššího příjmu karotenoidů a/nebo při některých chorobách (diabetes mellitus, hyperlipidemie, hyperthyriodismus, nefrotický syndrom) může dojít k hyperkarotenodermii, která se projevuje zažloutnutím kůže, zejména dlaní a chodidel. Tyto příznaky jsou reverzibilní a odezní po vysazení karotenoidů. Některé skupiny lidí potřebují díky svým životním návykům nebo zdravotním omezením více beta-karotenu. Např. kuřáci, konzumenti většího množství alkoholu nebo ženy, které užívají orální antikoncepci. Vzhledem ke stále nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny je v ČR nízký příjem beta-karotenu. Některé potraviny se proto beta-karotenem obohacují, přičemž efekt této fortifikace je dvojí: beta-karoten slouží jako zdroj vitaminu A a zároveň jako přírodní a přirozené barvivo. Beta-karoten se přidává zejména do margarinů a do ovocných nápojů.