Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Na obálce časopisu Time byla nedávno vyfocená žena kojící své tříleté dítě. Účelem bylo vzbudit pozornost a přimět lidi k tomu, aby začali o kojení mluvit. A zabralo to, možná ještě více, než se očekávalo. Někteří Američané se totiž nemůžou smířit s tím, že prsa mají více účelů. Jak řekl doktor Sears, skutečným účelem prsou je kojit dítě, ne prodávat auta a pivo. Hlavním podnětem k tomuto kroku byl velice nízký počet kojených dětí v USA. Světová zdravotnická organizace UNICEF, Kanadská pediatrická společnost a mnoho dalších doporučují kojení minimálně do dvou let věku dítěte a pak tak dlouho, jak si to matka a dítě přejí. Je něco osobnějšího nežli dětství a vztah matky a dítěte? Neexistují žádné důkazy tvrdící, že kojení je škodlivé, stejně tak neexistují důkazy o prospěšnosti odstavení dítěte dříve, než je ono samo připraveno. Je to standard - v jiných kulturách a u jiných druhů Historie kojení a lidstva mluví sama za sebe. Neměl by tady být prostor pro diskuzi. Kdyby vaše prababičky nekojily, nebyli byste tady. To je to, co je přirozené. Jmenujte nějakého jiného savce, který by nekojil. Nemůžete. Na článek v časopise Time reagovalo několik „expertů“. Vzali si na mušku „kontaktní rodičovství“ (což bylo typické rodičovství za starých časů) a jiné dřívější standardy nazvali „extrémními“ včetně kojení dětí po ukončení kojeneckého věku, které je dle nich „recept na psychologickou katastrofu“, která může vést k „destruktivním psychosexuálním problémům“. Přesto je v mnoha zemích běžné, že děti jsou kojené několik let. Například v Mongolsku potřebují být děti kojeny déle kvůli omezením souvisejícím s kočovným způsobem života. Mohou být kojeny až do věku šesti let. V Americe vychováváme první generaci, u které se předpokládá, že její délka života bude kratší než délka života jejich rodičů. Se snižující se kvalitou zdraví našeho národa je nejvyšší čas přimět lidi, aby se zamysleli, co můžou udělat proto, aby to napravili. A kojení je jednou z věcí, které tuto situaci může velice ovlivnit. Například v Belgii, Nizozemsku nebo Finsku, což jsou země, ve kterých je více než polovina dětí několik let kojena, délka života stále roste. Vědci zkoumali 135 druhů primátů (včetně člověka). Zaznamenávali a zkoumali různé proměnné jako například velikost vrhu, věk odstavení v poměru k váze dospělé samice a délka hárání. Na základě zaznamenaných hodnot byla zjištěna silná korelace mezi váhou dospělé samice a věkem, kdy byl potomek odstaven. Výpočet, se kterým přišli, předpovídá s 91% pravděpodobností, že na základě váhy samice lze předpovědět věk, ve kterém bude potomek odstaven. Při aplikaci tohoto výpočtu na lidi bylo stanoveno, že průměrný věk dítěte, kdy je odstaveno, by měl být mezi 2,8 až 3,7 rokem. Benefity pro matku a dítě Výzkumy dokazují, že složení mateřského mléka se s věkem dítěte mění, čímž je přirozeně naplněna jeho větší potřeba tuků a energie. Mléko se přizpůsobuje vývojovému systému batolete, přičemž mu vždycky poskytuje tu správnou výživu. Na rozdíl od kravského mléka, které může způsobit různé zažívací problémy nebo dokonce alergie, lidské mléko přesně odpovídá potřebám dítěte v daný den. Jestliže dítě onemocní, v mléku dostane potřebné protilátky a jeho maminka tak o nemoci ani neví. Imunologické benefity pro dítě přibývají v průběhu druhého a třetího roku kojení. Tisíce antivirových, antibakteriálních a antiparazitických protilátek chrání dítě například proti E. coli, zánětu plic, streptokokovému zánětu nosohltanu, salmonele, chřipce, rotavirům, zarděnkám, Západonilské horečce, alergiím, astmatu, příušnicím, spalničkám, cukrovce, meningitidě a mnoha druhům rakovin. Kojené děti jsou méně nemocné a rychleji se vyléčí. Kojení (v pozdějším období již jen jako přikrmování kojením) je zdrojem klidu, jistoty a bezpečí. Pozornost od matky, které se dítěti prostřednictvím kojení dostane stálým a láskyplným fyzickým kontaktem, se v psychice dítěte projeví zdravějším sebevědomím a větším pocitem životní jistoty, bezpečím plynoucím z hluboce zakořeněného vztahu s matkou. Tyto děti jsou pak empatičtější a soucitnější, poslušnější, lépe vycházejí s lidmi a mají vyšší IQ. Nevyrostou z nich násilnící. Kojení navíc také přispívá k budoucímu slovnímu vývoji a zlepšuje jazykové dovednosti. Co se týče užitku pro matku, patří k nim celková duševní pohoda díky hormonům vytvářejícím mléko, méně stresu a nižší výskyt poporodních depresí. Delší časové období, po které žena kojí, má pozitivní spojitost s nižším rizikem různých druhů rakovin, cukrovky a artritidy. K dalším výhodám patří snazší zvládnutí rodičovské role. Je to navíc také rychlejší a levné. Rodiče většinou zjistí, že péče uplatňující principy kontaktního rodičovství, včetně dlouhodobého kojení, je i pro ně velice přínosná. Začnou více věřit svým instinktům a často jim dají přednost před „dobře míněnými“ radami doktorů a ostatních členů rodiny. Poskytněte svým dětem lepší šanci, aby byly šťastnější, zdravější a chytřejší.
Na obálce časopisu Time byla nedávno vyfocená žena kojící své tříleté dítě. Účelem bylo vzbudit pozornost a přimět lidi k tomu, aby začali o kojení mluvit. A zabralo to, možná ještě více, než se očekávalo. Někteří Američané se totiž nemůžou smířit s tím, že prsa mají více účelů. Jak řekl doktor Sears, skutečným účelem prsou je kojit dítě, ne prodávat auta a pivo. Hlavním podnětem k tomuto kroku byl velice nízký počet kojených dětí v USA. Světová zdravotnická organizace UNICEF, Kanadská pediatrická společnost a mnoho dalších doporučují kojení minimálně do dvou let věku dítěte a pak tak dlouho, jak si to matka a dítě přejí. Je něco osobnějšího nežli dětství a vztah matky a dítěte? Neexistují žádné důkazy tvrdící, že kojení je škodlivé, stejně tak neexistují důkazy o prospěšnosti odstavení dítěte dříve, než je ono samo připraveno. Je to standard - v jiných kulturách a u jiných druhů Historie kojení a lidstva mluví sama za sebe. Neměl by tady být prostor pro diskuzi. Kdyby vaše prababičky nekojily, nebyli byste tady. To je to, co je přirozené. Jmenujte nějakého jiného savce, který by nekojil. Nemůžete. Na článek v časopise Time reagovalo několik „expertů“. Vzali si na mušku „kontaktní rodičovství“ (což bylo typické rodičovství za starých časů) a jiné dřívější standardy nazvali „extrémními“ včetně kojení dětí po ukončení kojeneckého věku, které je dle nich „recept na psychologickou katastrofu“, která může vést k „destruktivním psychosexuálním problémům“. Přesto je v mnoha zemích běžné, že děti jsou kojené několik let. Například v Mongolsku potřebují být děti kojeny déle kvůli omezením souvisejícím s kočovným způsobem života. Mohou být kojeny až do věku šesti let. V Americe vychováváme první generaci, u které se předpokládá, že její délka života bude kratší než délka života jejich rodičů. Se snižující se kvalitou zdraví našeho národa je nejvyšší čas přimět lidi, aby se zamysleli, co můžou udělat proto, aby to napravili. A kojení je jednou z věcí, které tuto situaci může velice ovlivnit. Například v Belgii, Nizozemsku nebo Finsku, což jsou země, ve kterých je více než polovina dětí několik let kojena, délka života stále roste. Vědci zkoumali 135 druhů primátů (včetně člověka). Zaznamenávali a zkoumali různé proměnné jako například velikost vrhu, věk odstavení v poměru k váze dospělé samice a délka hárání. Na základě zaznamenaných hodnot byla zjištěna silná korelace mezi váhou dospělé samice a věkem, kdy byl potomek odstaven. Výpočet, se kterým přišli, předpovídá s 91% pravděpodobností, že na základě váhy samice lze předpovědět věk, ve kterém bude potomek odstaven. Při aplikaci tohoto výpočtu na lidi bylo stanoveno, že průměrný věk dítěte, kdy je odstaveno, by měl být mezi 2,8 až 3,7 rokem. Benefity pro matku a dítě Výzkumy dokazují, že složení mateřského mléka se s věkem dítěte mění, čímž je přirozeně naplněna jeho větší potřeba tuků a energie. Mléko se přizpůsobuje vývojovému systému batolete, přičemž mu vždycky poskytuje tu správnou výživu. Na rozdíl od kravského mléka, které může způsobit různé zažívací problémy nebo dokonce alergie, lidské mléko přesně odpovídá potřebám dítěte v daný den. Jestliže dítě onemocní, v mléku dostane potřebné protilátky a jeho maminka tak o nemoci ani neví. Imunologické benefity pro dítě přibývají v průběhu druhého a třetího roku kojení. Tisíce antivirových, antibakteriálních a antiparazitických protilátek chrání dítě například proti E. coli, zánětu plic, streptokokovému zánětu nosohltanu, salmonele, chřipce, rotavirům, zarděnkám, Západonilské horečce, alergiím, astmatu, příušnicím, spalničkám, cukrovce, meningitidě a mnoha druhům rakovin. Kojené děti jsou méně nemocné a rychleji se vyléčí. Kojení (v pozdějším období již jen jako přikrmování kojením) je zdrojem klidu, jistoty a bezpečí. Pozornost od matky, které se dítěti prostřednictvím kojení dostane stálým a láskyplným fyzickým kontaktem, se v psychice dítěte projeví zdravějším sebevědomím a větším pocitem životní jistoty, bezpečím plynoucím z hluboce zakořeněného vztahu s matkou. Tyto děti jsou pak empatičtější a soucitnější, poslušnější, lépe vycházejí s lidmi a mají vyšší IQ. Nevyrostou z nich násilnící. Kojení navíc také přispívá k budoucímu slovnímu vývoji a zlepšuje jazykové dovednosti. Co se týče užitku pro matku, patří k nim celková duševní pohoda díky hormonům vytvářejícím mléko, méně stresu a nižší výskyt poporodních depresí. Delší časové období, po které žena kojí, má pozitivní spojitost s nižším rizikem různých druhů rakovin, cukrovky a artritidy. K dalším výhodám patří snazší zvládnutí rodičovské role. Je to navíc také rychlejší a levné. Rodiče většinou zjistí, že péče uplatňující principy kontaktního rodičovství, včetně dlouhodobého kojení, je i pro ně velice přínosná. Začnou více věřit svým instinktům a často jim dají přednost před „dobře míněnými“ radami doktorů a ostatních členů rodiny. Poskytněte svým dětem lepší šanci, aby byly šťastnější, zdravější a chytřejší.