Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Koktání neboli též balbutismus neboli balbuties se řadí mezi poruchy řeči, kdy je porušená její plynulost a to buď nechtěným opakováním, nebo prodlužováním některých zvuků, hlásek někdy (krátkých) slov, anebo nedobrovolnými pauzami v řeči, kdy člověk není schopen vydat žádný zvuk - tzv. řečový blok. Pro mnoho lidí představuje koktání právě především potíže s opakováním hlásek a delší prodlevy v řeči a řečové bloky jsou spíše naučeným mechanismem, který má zamaskovat zadrhávání. Toto se vyskytuje především v situacích, kdy má jedinec mluvit před jinými lidmi, před skupinou, na veřejnosti, a vyvolává to v něm nepohodu, napětí či stres. Dopad koktání na jedince a jeho chování a emoční prožívání se může zrcadlit ve strachu vyslovovat určité konkrétní hlásky, o kterých ví, že mu jejich vyslovování dělá potíže, vůbec obecně strach být „přistižen“ při koktání v rámci sociálních situací, stranění se sociálních interakcí a nevyhledávání sociálních kontaktů, úzkost, stres, pocity hanby. Samotný stres a nervozita však koktání nezpůsobuje, může být ovšem spouštěčem u těch jedinců, kteří již potíže s řečí nebo konkrétně zadrháváním mají. Potíže se zadrháváním můžou kolísat od situace k situaci, někdy se jedinec nezakoktává vůbec nebo jen minimálně, avšak v jiných situacích, pro něj specifických jsou potíže s plynulostí řečového projevu výrazné. Může jít např. o telefonování, mluvení před skupinou lidí apod., čili jedinec může mít dny, kdy se nezadrhává vůbec. Opakování zvuků, hlásek nebo slov se typicky objevuje v počátcích vývoje potíží u dětí. Dítě se zadrhne na určitém zvuku nebo slabice, kterou rytmicky opakuje, např. ta-ta-ta-táta. Prodlužování představuje nepřirozené protahování vyslovených zvuků, především souhlásek, např. mmmmáma, přičemž tento okruh potíží se podobně jako opakování vyskytuje u dětí v počátcích rozvoje balbuties. Řečové bloky jsou typické neschopností vydat požadovaný zvuk nebo dokonce vydechnout, což je způsobeno neschopností pohybu jazyka, rtů a hlasivek. Tyto bloky se rozvíjejí v pozdějším období a věku a spojují se víc se svalovou tenzí a vyšší námahou v řečovém projevu. Při léčbě balbuties se používají takové techniky, jako je nácvik plynulé řeči, změna typu zadrhávání se, dále též postupy nebo přípravky pomáhající uvolnit svalové partie, které se podílejí na dýchání nebo fonaci, a nedílnou součástí bývá taky psychoterapie individuální a skupinová. Při potížích s koktavostí je proto dobré kontaktovat jakoukoli logopedickou ambulanci nebo zařízení, kde se dítě, dospívající nebo dospělý může komplexně zaměřit na zmírňování zadrhávání a jeho účelné odstranění.
Koktání neboli též balbutismus neboli balbuties se řadí mezi poruchy řeči, kdy je porušená její plynulost a to buď nechtěným opakováním, nebo prodlužováním některých zvuků, hlásek někdy (krátkých) slov, anebo nedobrovolnými pauzami v řeči, kdy člověk není schopen vydat žádný zvuk - tzv. řečový blok. Pro mnoho lidí představuje koktání právě především potíže s opakováním hlásek a delší prodlevy v řeči a řečové bloky jsou spíše naučeným mechanismem, který má zamaskovat zadrhávání. Toto se vyskytuje především v situacích, kdy má jedinec mluvit před jinými lidmi, před skupinou, na veřejnosti, a vyvolává to v něm nepohodu, napětí či stres. Dopad koktání na jedince a jeho chování a emoční prožívání se může zrcadlit ve strachu vyslovovat určité konkrétní hlásky, o kterých ví, že mu jejich vyslovování dělá potíže, vůbec obecně strach být „přistižen“ při koktání v rámci sociálních situací, stranění se sociálních interakcí a nevyhledávání sociálních kontaktů, úzkost, stres, pocity hanby. Samotný stres a nervozita však koktání nezpůsobuje, může být ovšem spouštěčem u těch jedinců, kteří již potíže s řečí nebo konkrétně zadrháváním mají. Potíže se zadrháváním můžou kolísat od situace k situaci, někdy se jedinec nezakoktává vůbec nebo jen minimálně, avšak v jiných situacích, pro něj specifických jsou potíže s plynulostí řečového projevu výrazné. Může jít např. o telefonování, mluvení před skupinou lidí apod., čili jedinec může mít dny, kdy se nezadrhává vůbec. Opakování zvuků, hlásek nebo slov se typicky objevuje v počátcích vývoje potíží u dětí. Dítě se zadrhne na určitém zvuku nebo slabice, kterou rytmicky opakuje, např. ta-ta-ta-táta. Prodlužování představuje nepřirozené protahování vyslovených zvuků, především souhlásek, např. mmmmáma, přičemž tento okruh potíží se podobně jako opakování vyskytuje u dětí v počátcích rozvoje balbuties. Řečové bloky jsou typické neschopností vydat požadovaný zvuk nebo dokonce vydechnout, což je způsobeno neschopností pohybu jazyka, rtů a hlasivek. Tyto bloky se rozvíjejí v pozdějším období a věku a spojují se víc se svalovou tenzí a vyšší námahou v řečovém projevu. Při léčbě balbuties se používají takové techniky, jako je nácvik plynulé řeči, změna typu zadrhávání se, dále též postupy nebo přípravky pomáhající uvolnit svalové partie, které se podílejí na dýchání nebo fonaci, a nedílnou součástí bývá taky psychoterapie individuální a skupinová. Při potížích s koktavostí je proto dobré kontaktovat jakoukoli logopedickou ambulanci nebo zařízení, kde se dítě, dospívající nebo dospělý může komplexně zaměřit na zmírňování zadrhávání a jeho účelné odstranění.