Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Každý člověk by si rád uchoval silné kosti a zdravé zuby do vysokého věku. Je mnoho faktorů, které ovlivňují, do jaké míry se toto přání podaří splnit. Některé z nich můžeme ovlivnit svým chováním, jiné méně či vůbec. Důležitý je vždy zdravý životní styl, tzn. zdravá, rozmanitá a nutričně hodnotná strava, ale také pohybová aktivita. Velký význam pro kvalitu kostí ve stáří má ale i skutečnost, jak silné kosti nám narostly v dětství a mládí, u žen také fakt, o kolik kostní a zubní hmoty přišly během těhotenství a kojení. Strukturu kosti ovlivňují také některé léky, k nejznámějším patří kortikoidy, které způsobují u dlouhodobých uživatelů demineralizaci kostí a osteoporózu. Je dobře známo, že hlavním stavebním prvkem kostí i zubů je vápník. Proto je důležité, abychom organismu zajistili jeho dostatečný přísun potravou. Problém je v tom, že ani dostatečné dávky vápníku nás nemusí ochránit před osteoporózou a zkaženými zuby. Jde totiž také o to, aby se vápník z potravy vstřebal a uložil do kostí nebo zubů a ne tam, kde nám může způsobit obtíže, např. do arterií, vnitřního ucha nebo v ledvinách v podobě kamenů. Kost prochází po celý život přestavbou, za kterou jsou odpovědné dva druhy kostních buněk – osteoblasty, které zajišťují tvorbu kostní hmoty a osteoklasty, které ji naopak odbourávají. Stav kosti v danou chvíli je výsledkem těchto protichůdných procesů. Osteoblasty produkují v návaznosti na stimulaci vitaminem D3 neaktivní formu osteokalcinu – bílkoviny, která reguluje ukládání vápníku do kostí. K jeho aktivaci je nezbytná přítomnost vitaminu K. Pouze aktivovaný osteokalcin může zajistit uložení vápníku do kostí nebo zubů. Samotné navyšování dávek vápníku bez dostatečného přísunu vitaminů D a K proto nemůže zajistit kostní novotvorbu. Naopak, tělo ve snaze zbavit se vysokých dávek vápníku, které nemůže uložit do kostí, je odsouvá a ukládá na jiných, nežádoucích, místech, což vede např. ke kalcifikaci arterií s následkem vyššího výskytu infarktů myokardu1,2 nebo ke vzniku ledvinových kamenů. Nejběžnější variantou K vitaminu, kterou lidský organismus přijímá potravou, je K1, obsažený nejvíce v zelených listech. Naproti tomu vitamin K2 je obsažen ve fermentovaných potravinách. V našich končinách jsou jeho nejčastějším zdrojem některé typy tvrdých sýrů. V Japonsku je bohatým zdrojem K2 vitaminu potravina vyráběná fermentací sóji – natto. Vitamin K2 je dobře využitelný a v organismu přetrvává daleko déle než vitamin K1, proto je pro organismus výhodnější. Vedle jeho nezastupitelné úlohy pro kostní novotvorbu je také důležitá úloha pro kardiovaskulární zdraví. Na přítomnosti vitaminu K2 je totiž závislá bílkovina (MGP) zodpovědná za zpomalení kalcifikace arterií. Studie3 prokázaly významné snížení kalcifikace arterií a smrti v důsledku kardiovaskulárního onemocnění při podávání vitaminu K2. Často panuje přesvědčení, že naše západní civilizace má vitaminu K dostatek. Zejména proto, že vitamin K2 je také produkován střevní mikroflórou. Opak se ale zdá být pravdou. Dle studií4, které odvozovaly přítomnost vitaminu K2 z hladiny neaktivního osteokalcinu, trpí vážným nedostatkem tohoto vitaminu nejen starší jedinci, ale stejně i děti, zejména v období, kdy u nich probíhá nejintenzivnější kostní novotvorba, tj. mezi 10. a 19. rokem života. V posledním desetiletí byla v souvislosti s tvorbou kostní hmoty zkoumána bílkovina laktoferin, která je spíše známa schopností vázat železo a také pro svoje imunomodulační vlastnosti. Byly objeveny5,6 významné účinky na podporu kostní novotvorby a zpomalení odbourávání kostní hmoty. Tato bílkovina také přispívá spolu s vitaminem D k zachování správného svalového napětí, což může pomoci k prevenci pádů zejména u starých lidí. Z dostupných přípravků doporučujeme Femoralex PharmaSuisse. Zdroje článku: Iribarren C, Sidney S, Sternfeld B, Browner WS. Calcification of the aortic arch: risk factors and association with coronary heart disease, stroke, and peripheral vascular disease. JAMA. 2000;283(21):2810-5 Bolland MJ, Barber PA, Doughty RN, Mason B, Horne A, Ames R, Gamble GD, Grey A, Reid IR. Vascular events in healthy older women receiving calcium supplementation: randomised controlled trial.BMJ. 2008;336(7638):262-6. Geleijnse JM, Vermeer C, Grobbee DE, Schurgers LJ, Knapen MH, van der Meer IM, Hofman A, Witteman JC. Dietary intake of menaquinone is associated with a reduced risk of coronary heart disease: the Rotterdam Study. J Nutr. 2004;134(11):3100-5. E. Theuwissen, E. J. Magdeleyns, L. A. J. L. M. Braam, K. J. Teunissen, M. H. Knapen, I. A. G. Binnekamp, M. J. H. van Summeren and C. Vermeer, Vitamin K status in healthy volunteers, Food Funct., 2014, Advance Article Cornish J et al, Lactoferrin and bone; structure-activity relationship, Biochem Cell Biol, 2006 Cornish J et al, Lactoferrin is a potent regulator of bone cell activity and increases bone formation in vivo, Endocrinology, 2004
Každý člověk by si rád uchoval silné kosti a zdravé zuby do vysokého věku. Je mnoho faktorů, které ovlivňují, do jaké míry se toto přání podaří splnit. Některé z nich můžeme ovlivnit svým chováním, jiné méně či vůbec. Důležitý je vždy zdravý životní styl, tzn. zdravá, rozmanitá a nutričně hodnotná strava, ale také pohybová aktivita. Velký význam pro kvalitu kostí ve stáří má ale i skutečnost, jak silné kosti nám narostly v dětství a mládí, u žen také fakt, o kolik kostní a zubní hmoty přišly během těhotenství a kojení. Strukturu kosti ovlivňují také některé léky, k nejznámějším patří kortikoidy, které způsobují u dlouhodobých uživatelů demineralizaci kostí a osteoporózu. Je dobře známo, že hlavním stavebním prvkem kostí i zubů je vápník. Proto je důležité, abychom organismu zajistili jeho dostatečný přísun potravou. Problém je v tom, že ani dostatečné dávky vápníku nás nemusí ochránit před osteoporózou a zkaženými zuby. Jde totiž také o to, aby se vápník z potravy vstřebal a uložil do kostí nebo zubů a ne tam, kde nám může způsobit obtíže, např. do arterií, vnitřního ucha nebo v ledvinách v podobě kamenů. Kost prochází po celý život přestavbou, za kterou jsou odpovědné dva druhy kostních buněk – osteoblasty, které zajišťují tvorbu kostní hmoty a osteoklasty, které ji naopak odbourávají. Stav kosti v danou chvíli je výsledkem těchto protichůdných procesů. Osteoblasty produkují v návaznosti na stimulaci vitaminem D3 neaktivní formu osteokalcinu – bílkoviny, která reguluje ukládání vápníku do kostí. K jeho aktivaci je nezbytná přítomnost vitaminu K. Pouze aktivovaný osteokalcin může zajistit uložení vápníku do kostí nebo zubů. Samotné navyšování dávek vápníku bez dostatečného přísunu vitaminů D a K proto nemůže zajistit kostní novotvorbu. Naopak, tělo ve snaze zbavit se vysokých dávek vápníku, které nemůže uložit do kostí, je odsouvá a ukládá na jiných, nežádoucích, místech, což vede např. ke kalcifikaci arterií s následkem vyššího výskytu infarktů myokardu1,2 nebo ke vzniku ledvinových kamenů. Nejběžnější variantou K vitaminu, kterou lidský organismus přijímá potravou, je K1, obsažený nejvíce v zelených listech. Naproti tomu vitamin K2 je obsažen ve fermentovaných potravinách. V našich končinách jsou jeho nejčastějším zdrojem některé typy tvrdých sýrů. V Japonsku je bohatým zdrojem K2 vitaminu potravina vyráběná fermentací sóji – natto. Vitamin K2 je dobře využitelný a v organismu přetrvává daleko déle než vitamin K1, proto je pro organismus výhodnější. Vedle jeho nezastupitelné úlohy pro kostní novotvorbu je také důležitá úloha pro kardiovaskulární zdraví. Na přítomnosti vitaminu K2 je totiž závislá bílkovina (MGP) zodpovědná za zpomalení kalcifikace arterií. Studie3 prokázaly významné snížení kalcifikace arterií a smrti v důsledku kardiovaskulárního onemocnění při podávání vitaminu K2. Často panuje přesvědčení, že naše západní civilizace má vitaminu K dostatek. Zejména proto, že vitamin K2 je také produkován střevní mikroflórou. Opak se ale zdá být pravdou. Dle studií4, které odvozovaly přítomnost vitaminu K2 z hladiny neaktivního osteokalcinu, trpí vážným nedostatkem tohoto vitaminu nejen starší jedinci, ale stejně i děti, zejména v období, kdy u nich probíhá nejintenzivnější kostní novotvorba, tj. mezi 10. a 19. rokem života. V posledním desetiletí byla v souvislosti s tvorbou kostní hmoty zkoumána bílkovina laktoferin, která je spíše známa schopností vázat železo a také pro svoje imunomodulační vlastnosti. Byly objeveny5,6 významné účinky na podporu kostní novotvorby a zpomalení odbourávání kostní hmoty. Tato bílkovina také přispívá spolu s vitaminem D k zachování správného svalového napětí, což může pomoci k prevenci pádů zejména u starých lidí. Z dostupných přípravků doporučujeme Femoralex PharmaSuisse. Zdroje článku: Iribarren C, Sidney S, Sternfeld B, Browner WS. Calcification of the aortic arch: risk factors and association with coronary heart disease, stroke, and peripheral vascular disease. JAMA. 2000;283(21):2810-5 Bolland MJ, Barber PA, Doughty RN, Mason B, Horne A, Ames R, Gamble GD, Grey A, Reid IR. Vascular events in healthy older women receiving calcium supplementation: randomised controlled trial.BMJ. 2008;336(7638):262-6. Geleijnse JM, Vermeer C, Grobbee DE, Schurgers LJ, Knapen MH, van der Meer IM, Hofman A, Witteman JC. Dietary intake of menaquinone is associated with a reduced risk of coronary heart disease: the Rotterdam Study. J Nutr. 2004;134(11):3100-5. E. Theuwissen, E. J. Magdeleyns, L. A. J. L. M. Braam, K. J. Teunissen, M. H. Knapen, I. A. G. Binnekamp, M. J. H. van Summeren and C. Vermeer, Vitamin K status in healthy volunteers, Food Funct., 2014, Advance Article Cornish J et al, Lactoferrin and bone; structure-activity relationship, Biochem Cell Biol, 2006 Cornish J et al, Lactoferrin is a potent regulator of bone cell activity and increases bone formation in vivo, Endocrinology, 2004