Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Kopr vonný (latinsky Anethum graveolens) patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae) je důvěrně známý nám všem. Vždyť kdo by alespoň jednou v životě neochutnal koprovou omáčku! Kopr vonný je jednoletá rostlina dorůstající výšky až jednoho metru. Má dutou lodyhu a mnohonásobně zpeřené listy. Má typické žluté květy složené do velkých okolíků. Celá rostlina vydává charakteristickou vůni. Kopr je využíván jako léčivá rostlina, tak jako kuchyňské koření a zelenina. Pěstovali ho, jak se s oblibou říká, již staří Řekové a Římané. Na svých polích je nechal pěstovat i císař Karel Veliký. Úplně původně ovšem pochází z Asie. Z kopru se zužitkuje téměř celá rostlina (kromě kořenů!) - nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Jeho semena obsahují vitamín C, A, silice, vápník, fosfor a další minerální látky. Co se týče příznivých účinků na naše zdraví - kopr vonný pomáhá při trávicích potížích (zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv) a plynatosti. Působí rovněž močopudně (diureticky). Dále podporuje tvorbu mléka u kojících matek, pomáhá tišit kašel a lépe se po něm usíná. V tradičním lidovém léčitelství se koupele z kopru používaly pro posílení nehtů a žvýkání koprových semen pro příjemný dech. V kuchyni kopr vonný můžete využít (zejména jeho mladé listy) jako doplněk k rybám a vařenému masu i syrové zelenině, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Jeho nať je součástí bylinkového octa a přidává se také do nálevu s nakládaným zelím, okurkami či cibulí. Typická pro kopr vonný je svěže natrpklá chuť a kmínovitá vůně. Z plodů kopru se rovněž zpracovává silice k potravinářským účelům. Méně známé je, že z kopru si můžeme připravit i léčivý čaj. Kávovou lžičku kopru přelijeme šálkem horké vody a necháme 5 minut vylouhovat pod pokličkou. Poté scedíme a pijeme, jak je doporučeno, třikrát denně jeden šálek. Jako zajímavost na závěr lze uvést, že v dávných dobách se pálením kopru zaháněli démoni. Celková nabídka přípravků obsahující kopr vonný.
Kopr vonný (latinsky Anethum graveolens) patřící do čeledi miříkovitých (Apiaceae) je důvěrně známý nám všem. Vždyť kdo by alespoň jednou v životě neochutnal koprovou omáčku! Kopr vonný je jednoletá rostlina dorůstající výšky až jednoho metru. Má dutou lodyhu a mnohonásobně zpeřené listy. Má typické žluté květy složené do velkých okolíků. Celá rostlina vydává charakteristickou vůni. Kopr je využíván jako léčivá rostlina, tak jako kuchyňské koření a zelenina. Pěstovali ho, jak se s oblibou říká, již staří Řekové a Římané. Na svých polích je nechal pěstovat i císař Karel Veliký. Úplně původně ovšem pochází z Asie. Z kopru se zužitkuje téměř celá rostlina (kromě kořenů!) - nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno. Jeho semena obsahují vitamín C, A, silice, vápník, fosfor a další minerální látky. Co se týče příznivých účinků na naše zdraví - kopr vonný pomáhá při trávicích potížích (zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv) a plynatosti. Působí rovněž močopudně (diureticky). Dále podporuje tvorbu mléka u kojících matek, pomáhá tišit kašel a lépe se po něm usíná. V tradičním lidovém léčitelství se koupele z kopru používaly pro posílení nehtů a žvýkání koprových semen pro příjemný dech. V kuchyni kopr vonný můžete využít (zejména jeho mladé listy) jako doplněk k rybám a vařenému masu i syrové zelenině, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Jeho nať je součástí bylinkového octa a přidává se také do nálevu s nakládaným zelím, okurkami či cibulí. Typická pro kopr vonný je svěže natrpklá chuť a kmínovitá vůně. Z plodů kopru se rovněž zpracovává silice k potravinářským účelům. Méně známé je, že z kopru si můžeme připravit i léčivý čaj. Kávovou lžičku kopru přelijeme šálkem horké vody a necháme 5 minut vylouhovat pod pokličkou. Poté scedíme a pijeme, jak je doporučeno, třikrát denně jeden šálek. Jako zajímavost na závěr lze uvést, že v dávných dobách se pálením kopru zaháněli démoni. Celková nabídka přípravků obsahující kopr vonný.