Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Patologické hráčství se řadí mezi tzv. návykové a impulzivní poruchy, protože vyvolávají u jedince silný návyk na předmět svojí závislosti, avšak jde o závislost nelátkovou (v porovnání s látkovými závislostmi na psychoaktivních látkách, jako je např. alkohol, tabák, opiáty apod.). Hlavním rysem patologického hráčství jsou trvale se opakující epizody hráčství, které dominují v životě jedince, pokračují určitou dobu a často se stupňují navzdory jejich nepříznivým sociálním důsledkům, či jiných materiálních, rodinných nebo pracovních komplikací. Lidé trpící patologickým hráčstvím pociťují silnou touhu nebo nutkání (proto je v názvu termín impulzivní) k hazardnímu hraní, ztrácejí schopnost kontrolovat začátek, trvání resp. intenzitu hraní. Neboli nedovedou odolat nutkání hrát, nebo nutkání zajít do herního zařízení. Vlastní seberegulativní nařízení typu „Dám si jenom jednu hru“, „Vždyť můžu přestat, kdykoli budu chtít“ také nedokážou dodržet a pokračují v hraní i přes narůstající finanční ztráty. Podobně jako je tomu u závislostí na psychoaktivních látkách, kde např. jedinec se závislostí na heroinu musí po čase dávku drogy zvyšovat, i u gamblingu můžeme pozorovat postupně narůstající toleranci, kdy jedinec zvyšuje frekvenci hazardního hraní nebo zvyšuje finanční obnos a stávky. Jedinec je hraním zaujatý a gambling přetrvává i navzdory zjevným škodlivým důsledkům (finanční potíže, rodinné a vztahové problémy, potíže v zaměstnání, příp. kriminalita apod.). Abstinenční příznaky typické pro látkové závislosti se zde projevují silným vnitřním, psychickým nutkáním, kdy je jedinci určitou dobu zamezeno hraní. Typické projevy a varovné signály: Zaujatost hraním a aktivity související s hraním jsou nepřehlédnutelným symptomem potíží s patologickým hráčstvím. Jedinec značnou část dne a denních aktivit věnuje hraní (herní automaty, PC hry, apod.) a podřizuje tomu ostatní denní povinnosti a aktivity. K dosažení pocitu příjemného napětí a vzrušení ze hry musí postupem času zvyšovat stávky nebo tráví u hraní pořád delší a delší časovou dotaci. Jedinec může pociťovat výrazný neklid až podráždění, když hraní musí přerušit nebo mu je hraní zamezeno (jakési „abstinenční příznaky“). Hraní je pro něj způsobem odreagování se od problémů a každodenní pro něj nepříjemné reality, nebo mu pomáhá zmírňovat mrzutou, depresivní náladu či jiné nelibé pocity, které se nashromáždily během dne. Typicky se vlivem životního stylu přidružují vztahové, rodinné a sociální potíže, klamání rodinným příslušníkům, manželovi, partnerovi či jiným osobám, které jsou zainteresované do jeho problému s hraním; zanedbává školu, práci, rodinu, přátele; Přestává se věnovat péči o sebe, svým zájmům ve prospěch hraní; Dochází ke ztrátě přátel, sociálních kontaktů a pracovních problémů - potíže v zaměstnání, s kolegy, s nadřízenými, ztráta zaměstnání, přetrhnutí pracovních kontaktů. U látkových závislostí hraje finanční faktor svoji roli (shánění peněz na obstarání dávky, krádeže, kriminalita apod.), u patologického hráčství může být finanční ztráta častokrát i mnohem vyšší a může ve značné míře rovněž ovlivnit i ostatní členy domácnosti (exekuce, dluhy, opakující se překlenovací půjčky), přičemž jedinec přenáší zodpovědnost za vyrovnávání dluhů na jiných. Můžou se přidružovat nežádoucí projevy chování, jako je lhaní, podvádění, krádeže (menších částek z peněženky, nebo větších částek z účtu na vyrovnávání dluhů apod.)
Patologické hráčství se řadí mezi tzv. návykové a impulzivní poruchy, protože vyvolávají u jedince silný návyk na předmět svojí závislosti, avšak jde o závislost nelátkovou (v porovnání s látkovými závislostmi na psychoaktivních látkách, jako je např. alkohol, tabák, opiáty apod.). Hlavním rysem patologického hráčství jsou trvale se opakující epizody hráčství, které dominují v životě jedince, pokračují určitou dobu a často se stupňují navzdory jejich nepříznivým sociálním důsledkům, či jiných materiálních, rodinných nebo pracovních komplikací. Lidé trpící patologickým hráčstvím pociťují silnou touhu nebo nutkání (proto je v názvu termín impulzivní) k hazardnímu hraní, ztrácejí schopnost kontrolovat začátek, trvání resp. intenzitu hraní. Neboli nedovedou odolat nutkání hrát, nebo nutkání zajít do herního zařízení. Vlastní seberegulativní nařízení typu „Dám si jenom jednu hru“, „Vždyť můžu přestat, kdykoli budu chtít“ také nedokážou dodržet a pokračují v hraní i přes narůstající finanční ztráty. Podobně jako je tomu u závislostí na psychoaktivních látkách, kde např. jedinec se závislostí na heroinu musí po čase dávku drogy zvyšovat, i u gamblingu můžeme pozorovat postupně narůstající toleranci, kdy jedinec zvyšuje frekvenci hazardního hraní nebo zvyšuje finanční obnos a stávky. Jedinec je hraním zaujatý a gambling přetrvává i navzdory zjevným škodlivým důsledkům (finanční potíže, rodinné a vztahové problémy, potíže v zaměstnání, příp. kriminalita apod.). Abstinenční příznaky typické pro látkové závislosti se zde projevují silným vnitřním, psychickým nutkáním, kdy je jedinci určitou dobu zamezeno hraní. Typické projevy a varovné signály: Zaujatost hraním a aktivity související s hraním jsou nepřehlédnutelným symptomem potíží s patologickým hráčstvím. Jedinec značnou část dne a denních aktivit věnuje hraní (herní automaty, PC hry, apod.) a podřizuje tomu ostatní denní povinnosti a aktivity. K dosažení pocitu příjemného napětí a vzrušení ze hry musí postupem času zvyšovat stávky nebo tráví u hraní pořád delší a delší časovou dotaci. Jedinec může pociťovat výrazný neklid až podráždění, když hraní musí přerušit nebo mu je hraní zamezeno (jakési „abstinenční příznaky“). Hraní je pro něj způsobem odreagování se od problémů a každodenní pro něj nepříjemné reality, nebo mu pomáhá zmírňovat mrzutou, depresivní náladu či jiné nelibé pocity, které se nashromáždily během dne. Typicky se vlivem životního stylu přidružují vztahové, rodinné a sociální potíže, klamání rodinným příslušníkům, manželovi, partnerovi či jiným osobám, které jsou zainteresované do jeho problému s hraním; zanedbává školu, práci, rodinu, přátele; Přestává se věnovat péči o sebe, svým zájmům ve prospěch hraní; Dochází ke ztrátě přátel, sociálních kontaktů a pracovních problémů - potíže v zaměstnání, s kolegy, s nadřízenými, ztráta zaměstnání, přetrhnutí pracovních kontaktů. U látkových závislostí hraje finanční faktor svoji roli (shánění peněz na obstarání dávky, krádeže, kriminalita apod.), u patologického hráčství může být finanční ztráta častokrát i mnohem vyšší a může ve značné míře rovněž ovlivnit i ostatní členy domácnosti (exekuce, dluhy, opakující se překlenovací půjčky), přičemž jedinec přenáší zodpovědnost za vyrovnávání dluhů na jiných. Můžou se přidružovat nežádoucí projevy chování, jako je lhaní, podvádění, krádeže (menších částek z peněženky, nebo větších částek z účtu na vyrovnávání dluhů apod.)