Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Alzheimerova choroba postihuje stále častěji i mladší Čechy. Nejvíce jí podle údajů Alzheimercentra trpí lidé ve věku 80 až 89 let, roste však i počet pacientů ve věku kolem 50 let a méně. Diagnostika choroby je v nižším věku obtížná a málokdo tuší, že se může týkat právě jeho. Potřebu prevence a problematiku onemocnění připomíná Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září. Právě prevence je klíčem k dlouhodobě udržitelnému zdraví. Posílit paměť pomůže pravidelný trénink mozku. Neméně důležitá je i výživa mozkových buněk, která může mít podobu bylinné kúry. Rizikem je dlouhodobý stres a nedostatečná regenerace mozku Podle České alzheimerovské společnosti (ČALS) je v současnosti v tuzemsku postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 152 tisíc lidí. V mozku při ní dochází k poruchám jeho částí a odlišné látkové výměně, následkem čehož klesá kognitivní funkce organismu. Choroba přichází pozvolna a zejména u mladších lidí jsou průvodní příznaky těžko rozpoznatelné. Správně diagnostikovanou nemoc má podle ČALS pouze 20 až 30 % pacientů. Ve starším věku jsou příznaky citelnější. Dochází především ke ztrátě paměti, k zapomínání, zmatenosti a neschopnosti vykonávat běžné každodenní aktivity. Průvodním jevem může být i celková apatie vůči okolí, změna osobnosti, ztráta pohyblivosti, výrazné hubnutí a dezorientace v místě i čase. Propuknutí Alzheimerovy choroby neovlivňuje pouze věk či dědičnost, významný vliv má také dlouhodobý stres, přepracování a nedostatečná regenerace mozkových tkání. Z toho důvodu jsou podle Alzheimercentra nejrizikovější skupinou lidé, kteří vykonávají práci náročnou na psychiku, například lékaři či manažeři. Duševní zdraví podpoří ženšen, při učení pomůže bakopa Důležité je mozkové buňky nejen trénovat, ale též je vyživovat a dát jim čas na dostatečnou regeneraci. V tomto případě lze využít byliny, které působí blahodárně na lidskou psychiku a duševní výkonnost. Osvědčil se například jinan dvoulaločný, známější pod označením ginkgo biloba. „Ginkgo podporuje mozkové funkce, pomáhá udržet paměť a zachovat psychickou rovnováhu i ve starším věku či vypjatějších situacích. Duševní zdraví podporuje rovněž ženšen, který příznivě působí na kognitivní schopnosti člověka. Kromě toho je výborným antioxidantem,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin. Učení povzbuzuje také třezalka, která má i pozitivní účinky na zdravé trávení, funkci ledvin a dýchání. Působí též jako kardiotonikum, příznivě ovlivňuje úzkosti, neklid, deprese a neurastenie. Paměti dále prospívá bakopa drobnolistá, kterou používají africké a asijské národy při učení, protože bystří paměť a napomáhá obnovení mozkových buněk. Navíc působí proti stresu, neklidu a únavě. Užívat je možné rovněž komplexní bylinné kúry a přírodní doplňky z tinktur vybraných bylin. Na mentální zdraví působí příznivě kúra ze směsi ginkgo biloby a gotu koly, která podporuje prokrvení mozku, vstřebávání informací, mozkovou výkonnost a schopnost soustředit se. Celkově navíc posiluje duševní rovnováhu. „Při stresu a duševním neklidu, které se negativně podepisují na vnímání, je vhodné použít i směs bělotrnu, bakopy, javoru, jinanu a šalvěje. Tyto byliny společně působí na nervovou soustavu a duševní koncentraci,“ dodává Podhorná. Posílit paměť pomůže metoda loci nebo učení před spaním Důležitá je prevence, jež onemocnění předejde, případně jej alespoň oddálí. Odborníci doporučují pravidelně posilovat paměť pomocí cíleného a pravidelného tréninku. V učení a zapamatování věcí se osvědčila například takzvaná metoda loci, která využívá prostorové nebo environmentální signály. Pracuje se při ní s pomocnou trasou, kolem které se nacházejí jednotlivé zastávky. Každá z nich přitom představuje jiný pojem. Jakmile si cestu společně se zastávkami v mysli vybavíte, asociace vyvolá danou informaci. Paměť se dobře trénuje těsně před tím, než se uložíte ke spánku. Informace získané v této době totiž neruší tolik nových vzpomínek a zůstanou v paměti uchované do druhého dne. Existuje i spojitost mezi aerobním cvičením a kognitivní schopností organismu. Sportování rovněž podporuje růst nových buněk v části mozku zvané hipokampus. Pakliže si potřebujete zapamatovat abstraktní jev, zhmotněte ho do konkrétní podoby. Místo slov používejte vizuální obrazy. Posilování paměti napomáhá i učení cizích jazyků. Nejjednodušší z metod posilujících paměť je však dobře známá. Pokud si chcete informaci zapamatovat, vyslovte ji nahlas, snáze si ji později vybavíte. Podle odborníků platí tato metoda na veškeré činnosti, od uložení klíčů od auta přes nákupní seznam až po učení školní látky. Celková nabídka přípravků na podporu paměti a mozkových funkcí.
Alzheimerova choroba postihuje stále častěji i mladší Čechy. Nejvíce jí podle údajů Alzheimercentra trpí lidé ve věku 80 až 89 let, roste však i počet pacientů ve věku kolem 50 let a méně. Diagnostika choroby je v nižším věku obtížná a málokdo tuší, že se může týkat právě jeho. Potřebu prevence a problematiku onemocnění připomíná Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září. Právě prevence je klíčem k dlouhodobě udržitelnému zdraví. Posílit paměť pomůže pravidelný trénink mozku. Neméně důležitá je i výživa mozkových buněk, která může mít podobu bylinné kúry. Rizikem je dlouhodobý stres a nedostatečná regenerace mozku Podle České alzheimerovské společnosti (ČALS) je v současnosti v tuzemsku postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 152 tisíc lidí. V mozku při ní dochází k poruchám jeho částí a odlišné látkové výměně, následkem čehož klesá kognitivní funkce organismu. Choroba přichází pozvolna a zejména u mladších lidí jsou průvodní příznaky těžko rozpoznatelné. Správně diagnostikovanou nemoc má podle ČALS pouze 20 až 30 % pacientů. Ve starším věku jsou příznaky citelnější. Dochází především ke ztrátě paměti, k zapomínání, zmatenosti a neschopnosti vykonávat běžné každodenní aktivity. Průvodním jevem může být i celková apatie vůči okolí, změna osobnosti, ztráta pohyblivosti, výrazné hubnutí a dezorientace v místě i čase. Propuknutí Alzheimerovy choroby neovlivňuje pouze věk či dědičnost, významný vliv má také dlouhodobý stres, přepracování a nedostatečná regenerace mozkových tkání. Z toho důvodu jsou podle Alzheimercentra nejrizikovější skupinou lidé, kteří vykonávají práci náročnou na psychiku, například lékaři či manažeři. Duševní zdraví podpoří ženšen, při učení pomůže bakopa Důležité je mozkové buňky nejen trénovat, ale též je vyživovat a dát jim čas na dostatečnou regeneraci. V tomto případě lze využít byliny, které působí blahodárně na lidskou psychiku a duševní výkonnost. Osvědčil se například jinan dvoulaločný, známější pod označením ginkgo biloba. „Ginkgo podporuje mozkové funkce, pomáhá udržet paměť a zachovat psychickou rovnováhu i ve starším věku či vypjatějších situacích. Duševní zdraví podporuje rovněž ženšen, který příznivě působí na kognitivní schopnosti člověka. Kromě toho je výborným antioxidantem,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin. Učení povzbuzuje také třezalka, která má i pozitivní účinky na zdravé trávení, funkci ledvin a dýchání. Působí též jako kardiotonikum, příznivě ovlivňuje úzkosti, neklid, deprese a neurastenie. Paměti dále prospívá bakopa drobnolistá, kterou používají africké a asijské národy při učení, protože bystří paměť a napomáhá obnovení mozkových buněk. Navíc působí proti stresu, neklidu a únavě. Užívat je možné rovněž komplexní bylinné kúry a přírodní doplňky z tinktur vybraných bylin. Na mentální zdraví působí příznivě kúra ze směsi ginkgo biloby a gotu koly, která podporuje prokrvení mozku, vstřebávání informací, mozkovou výkonnost a schopnost soustředit se. Celkově navíc posiluje duševní rovnováhu. „Při stresu a duševním neklidu, které se negativně podepisují na vnímání, je vhodné použít i směs bělotrnu, bakopy, javoru, jinanu a šalvěje. Tyto byliny společně působí na nervovou soustavu a duševní koncentraci,“ dodává Podhorná. Posílit paměť pomůže metoda loci nebo učení před spaním Důležitá je prevence, jež onemocnění předejde, případně jej alespoň oddálí. Odborníci doporučují pravidelně posilovat paměť pomocí cíleného a pravidelného tréninku. V učení a zapamatování věcí se osvědčila například takzvaná metoda loci, která využívá prostorové nebo environmentální signály. Pracuje se při ní s pomocnou trasou, kolem které se nacházejí jednotlivé zastávky. Každá z nich přitom představuje jiný pojem. Jakmile si cestu společně se zastávkami v mysli vybavíte, asociace vyvolá danou informaci. Paměť se dobře trénuje těsně před tím, než se uložíte ke spánku. Informace získané v této době totiž neruší tolik nových vzpomínek a zůstanou v paměti uchované do druhého dne. Existuje i spojitost mezi aerobním cvičením a kognitivní schopností organismu. Sportování rovněž podporuje růst nových buněk v části mozku zvané hipokampus. Pakliže si potřebujete zapamatovat abstraktní jev, zhmotněte ho do konkrétní podoby. Místo slov používejte vizuální obrazy. Posilování paměti napomáhá i učení cizích jazyků. Nejjednodušší z metod posilujících paměť je však dobře známá. Pokud si chcete informaci zapamatovat, vyslovte ji nahlas, snáze si ji později vybavíte. Podle odborníků platí tato metoda na veškeré činnosti, od uložení klíčů od auta přes nákupní seznam až po učení školní látky. Celková nabídka přípravků na podporu paměti a mozkových funkcí.