Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Dnes zaměříme svou pozornost na výživové směry, které staví svůj základ na příjmu bílkovin. Je jich nespočet, a to z jednoho prostého důvodu – ve většině případů totiž fungují. Po dlouhém období, kdy jsme se podle výživových doporučení báli tuků, zejména těch živočišných a nasycených, došel vývoj v oblasti výživy k novému zjištění. A to, že ne tuky, ale naopak sacharidy, kterými jsme ty zlé tuky nahradili, mohou za neradostný zdravotní stav populace, nárůst obezity a civilizačních chorob. A tak tedy pryč s nimi. Jenže co dál? PALEOSTRAVA NEBO PALEODIETA Výživový směr, který se zakládá na návratu ke stravování pravěkého člověka doby paleolitu – lovce a sběrače. Je založená na vysokém příjmu bílkovin, zejména z tučného masa a ryb, mořských plodů, vajec, doplněném ovocem a zeleninou bohatou na vlákninu, houbami, ořechy a semeny. Úplně vylučuje vše, co bylo zařazeno do stravy později, s dobou prvních zemědělců – obilniny čili pečivo, mléko a veškeré mléčné výrobky, olej, cukr, novější druhy zeleniny jako brambory, rajčata a lilkovité druhy zeleniny, dále alkohol, kávu, čaj. Jedním z pozitiv, které paleodieta hlásá, je konzumace co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Paleodieta se snaží omezit „éčka“, zakazuje polotovary, uzeniny apod. Radikální paleodieta navíc zakazuje tepelnou úpravu potravin. Maso i zelenina by tedy měly být konzumovány v syrovém stavu. Jídlo by se mělo jíst pouze jednou nebo dvakrát denně, s občasným obdobím hladovění. Paleo není dieta na přechodnou dobu týkající se pouze stravování. Je to životní styl jako takový. Bývá doplněn intenzivním cvičením. A tady nastává podle mě to největší úskalí. Určitě není vhodný pro klasického kancelářského člověka, sedícího spoustu hodin denně u počítače. Ano, je pravdou, že genetický vývoj člověka za stovky let moc nepokročil, ale naše složení trávicích enzymů se změnilo a strava pravěkých lidí je pro nás dneska těžce stravitelná, může způsobit trávicí a střevní potíže, nadměrný příjem bílkovin pak znamená velké zatížení ledvin. Zkrátka nevykazujeme takovou fyzickou aktivitu jako člověk pravěký, nepotřebujeme takový přísun energie zejména z masa, navíc v syrovém stavu. A tepelná úprava jídla je nutností z důvodu hygieny a prevence infekcí. KETODIETA Jde naopak o dietu v tom správném a lehce pejorativním smyslu slova. Funguje na principu snížení příjmu cukrů na minimum, kdy se organismus dostane do takzvané ketózy a začne rychleji spalovat tuky, aniž by přicházel o svalovou hmotu. Ketodieta se drží ve třech fázích. V první, hubnoucí fázi, na 4 týdny svou stravu nahradíte jídly s obsahem velmi koncentrovaných bílkovin na bázi mléka, vajec nebo sóji, upravenými buď rovnou jako hotové jídlo, nebo polotovar, který se připraví během sekundy smícháním s vodou. Jde o speciální koktejly, kaše, tyčinky a další pokrmy, které se jí v přesném dávkování. Druhá, udržovací fáze, trvá 6 týdnů a kombinuje přirozená jídla s vysokým obsahem bílkovin s proteinovými jídly. Třetí, tzv. návratová fáze, směřuje k běžnému stravování. Samotné tři fáze trvají něco kolem tří měsíců. Tato dieta zajisté funguje, obzvlášť u obézních jedinců s velmi špatnými stravovacími návyky. Rychle zhubnou, ale pokud se vrátí ke svému původnímu stravování, hrozí obrovský jojo-efekt. Má to ovšem také svá zdravotní úskalí. Standardní příjem bílkovin by se u běžného člověka měl pohybovat okolo1 gramu na 1 kilogram tělesné hmotnosti a některé produkty toto doporučení mnohonásobně přesahují. U ketodiety by měli velký pozor dávat lidé s oslabenými ledvinami, které by nadměrné množství bílkovin nemusely zvládnout zpracovat. MÁLO SACHARIDŮ, HODNĚ TUKŮ Nejvíc ze stravovacích směrů, které stavějí na bílkovinách, je vcelku nový LCHF, Low Carb, High Fat – málo sacharidů, hodně tuků. Tento směr naprosto logicky, při zachování dostatečného příjmu bílkovin, snižuje denní příjem sacharidů na hodnotu 20–100 g (naše běžná strava lehce převyšuje 200 g sacharidů denně) a ty pak nahradí zdravými tuky. Bavíme se stále o přirozených a nerafinovaných potravinách, takže tuky jsou voleny kvalitní a přirozené – za studena lisované oleje, ale také máslo a sádlo, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku jako smetana, ořechy, tučné ryby, avokádo a další. Přirozeně budete muset omezit i pečivo, sladkosti a cukrovinky, abyste se vešli do povoleného denního rozmezí sacharidů. Je to logické, funguje to a určitě stojí za to aspoň někdy vyzkoušet. VAJÍČKOVÉ MUFFINY 10 vajec 100 g kvalitní šunky, případně uzeného lososa či tuňáka z plechovky 1 cibule 1 mozzarella 150 g listového špenátu 2 sušená rajčatasůlpepř Vejce vyšleháme v míse. Přidáme nakrájené ostatní suroviny, osolíme, opepříme. Do vymazaných důlků plechu na muffiny vlijeme směs. Pečeme v troubě na 160 °C cca 10 min. Krásné babí léto pod heslem „Ať žijí bílkoviny!“
Dnes zaměříme svou pozornost na výživové směry, které staví svůj základ na příjmu bílkovin. Je jich nespočet, a to z jednoho prostého důvodu – ve většině případů totiž fungují. Po dlouhém období, kdy jsme se podle výživových doporučení báli tuků, zejména těch živočišných a nasycených, došel vývoj v oblasti výživy k novému zjištění. A to, že ne tuky, ale naopak sacharidy, kterými jsme ty zlé tuky nahradili, mohou za neradostný zdravotní stav populace, nárůst obezity a civilizačních chorob. A tak tedy pryč s nimi. Jenže co dál? PALEOSTRAVA NEBO PALEODIETA Výživový směr, který se zakládá na návratu ke stravování pravěkého člověka doby paleolitu – lovce a sběrače. Je založená na vysokém příjmu bílkovin, zejména z tučného masa a ryb, mořských plodů, vajec, doplněném ovocem a zeleninou bohatou na vlákninu, houbami, ořechy a semeny. Úplně vylučuje vše, co bylo zařazeno do stravy později, s dobou prvních zemědělců – obilniny čili pečivo, mléko a veškeré mléčné výrobky, olej, cukr, novější druhy zeleniny jako brambory, rajčata a lilkovité druhy zeleniny, dále alkohol, kávu, čaj. Jedním z pozitiv, které paleodieta hlásá, je konzumace co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Paleodieta se snaží omezit „éčka“, zakazuje polotovary, uzeniny apod. Radikální paleodieta navíc zakazuje tepelnou úpravu potravin. Maso i zelenina by tedy měly být konzumovány v syrovém stavu. Jídlo by se mělo jíst pouze jednou nebo dvakrát denně, s občasným obdobím hladovění. Paleo není dieta na přechodnou dobu týkající se pouze stravování. Je to životní styl jako takový. Bývá doplněn intenzivním cvičením. A tady nastává podle mě to největší úskalí. Určitě není vhodný pro klasického kancelářského člověka, sedícího spoustu hodin denně u počítače. Ano, je pravdou, že genetický vývoj člověka za stovky let moc nepokročil, ale naše složení trávicích enzymů se změnilo a strava pravěkých lidí je pro nás dneska těžce stravitelná, může způsobit trávicí a střevní potíže, nadměrný příjem bílkovin pak znamená velké zatížení ledvin. Zkrátka nevykazujeme takovou fyzickou aktivitu jako člověk pravěký, nepotřebujeme takový přísun energie zejména z masa, navíc v syrovém stavu. A tepelná úprava jídla je nutností z důvodu hygieny a prevence infekcí. KETODIETA Jde naopak o dietu v tom správném a lehce pejorativním smyslu slova. Funguje na principu snížení příjmu cukrů na minimum, kdy se organismus dostane do takzvané ketózy a začne rychleji spalovat tuky, aniž by přicházel o svalovou hmotu. Ketodieta se drží ve třech fázích. V první, hubnoucí fázi, na 4 týdny svou stravu nahradíte jídly s obsahem velmi koncentrovaných bílkovin na bázi mléka, vajec nebo sóji, upravenými buď rovnou jako hotové jídlo, nebo polotovar, který se připraví během sekundy smícháním s vodou. Jde o speciální koktejly, kaše, tyčinky a další pokrmy, které se jí v přesném dávkování. Druhá, udržovací fáze, trvá 6 týdnů a kombinuje přirozená jídla s vysokým obsahem bílkovin s proteinovými jídly. Třetí, tzv. návratová fáze, směřuje k běžnému stravování. Samotné tři fáze trvají něco kolem tří měsíců. Tato dieta zajisté funguje, obzvlášť u obézních jedinců s velmi špatnými stravovacími návyky. Rychle zhubnou, ale pokud se vrátí ke svému původnímu stravování, hrozí obrovský jojo-efekt. Má to ovšem také svá zdravotní úskalí. Standardní příjem bílkovin by se u běžného člověka měl pohybovat okolo1 gramu na 1 kilogram tělesné hmotnosti a některé produkty toto doporučení mnohonásobně přesahují. U ketodiety by měli velký pozor dávat lidé s oslabenými ledvinami, které by nadměrné množství bílkovin nemusely zvládnout zpracovat. MÁLO SACHARIDŮ, HODNĚ TUKŮ Nejvíc ze stravovacích směrů, které stavějí na bílkovinách, je vcelku nový LCHF, Low Carb, High Fat – málo sacharidů, hodně tuků. Tento směr naprosto logicky, při zachování dostatečného příjmu bílkovin, snižuje denní příjem sacharidů na hodnotu 20–100 g (naše běžná strava lehce převyšuje 200 g sacharidů denně) a ty pak nahradí zdravými tuky. Bavíme se stále o přirozených a nerafinovaných potravinách, takže tuky jsou voleny kvalitní a přirozené – za studena lisované oleje, ale také máslo a sádlo, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku jako smetana, ořechy, tučné ryby, avokádo a další. Přirozeně budete muset omezit i pečivo, sladkosti a cukrovinky, abyste se vešli do povoleného denního rozmezí sacharidů. Je to logické, funguje to a určitě stojí za to aspoň někdy vyzkoušet. VAJÍČKOVÉ MUFFINY 10 vajec 100 g kvalitní šunky, případně uzeného lososa či tuňáka z plechovky 1 cibule 1 mozzarella 150 g listového špenátu 2 sušená rajčatasůlpepř Vejce vyšleháme v míse. Přidáme nakrájené ostatní suroviny, osolíme, opepříme. Do vymazaných důlků plechu na muffiny vlijeme směs. Pečeme v troubě na 160 °C cca 10 min. Krásné babí léto pod heslem „Ať žijí bílkoviny!“