Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Psychologové a odborníci v dalších oblastech v oblasti dětského vývoje se dlouho snaží zodpovědět otázku, proč jsou některé děti odolnější vůči vnější zátěži, vybavené vnitřními vlastnostmi (vlastnostmi centrální nervové soustavy, osobnostní vlastnosti, temperament apod.), které jim pomáhají zdolávat nároky každodenního dne, zatímco jiné jsou náchylnější na jakékoli rozkolísání z běžné homeostázy a rovnováhy. Právě tyto vlastnosti spojují někteří výzkumníci s biologickou senzitivitou na podněty z vnějšího prostředí a podle ní rozdělují děti do dvou skupin, kterým dali velmi poetické, no o to příznačnější pojmenování - orchidejové a pampeliškové děti. Pampeliškové děti, podobně jako květ, který nosí v názvu, mají mnohem větší tendence a kapacitu zdolat a překonat jakékoli podmínky, ve kterých se ocitají. Podobně jako pampelišky, dokáží vzkvétat i na místech, kde podmínky nejsou zcela příhodné. Dokáží i v těchto podmínkách najít určitou "živnou půdu" a rostou, kvetou. Psychologové nazývají tuto vlastnost resilience. Psychologická resilience je tedy odolnost organismu a jeho psychiky zvládat stres a zátěž, které na jedince i navzdory nepříznivosti situace působí tak, že jej posilují v jeho schopnostech, odolnosti zvládat zvýšené nároky. Pampelišky jsou květiny, kterým se opravdu daří na většině míst, nevyžadují žádné specifické podmínky, a přesto se jim daří a kvetou i tam, kde jiné kytky nikoli. Orchidejové děti naproti tomu jsou zvýšeně citlivé vůči prostředí, zejména na kvalitu rodičovské péče, která se jim dostává. V případě, že je tato péče ze strany rodičů nebo jiné pečující osoby nedostatečná, nebo jiným způsobem vykazuje výraznější negativní charakteristiky, tyto děti mají tendence "vadnout". V porovnání s pampeliškami nejsou orchidejové děti s to vydržet a zvládnout takovéto nepříznivé podmínky a víc to na nich zanechá nedbalé stopy. Když však o orchideje správně pečujeme, zaléváme a hnojíme je přesně tak, jak je potřeba, tak nejen, že přežijí, ale rozkvetou do takové krásy a vůně, které by pampelišky nikdy nedosáhly. Orchidejové děti jsou tedy v tomto smyslu mnohem náročnější resp. náchylnější na negativní zacházení, když však dostanou z prostředí (zejména od rodičů) tu správnou výchovu, podněty ("hnojivo a zalévání"), rozvinou se do neuvěřitelné krásy a něžné křehkosti. Jejich schopnosti a vlastnosti pak dokáží využívat v neuvěřitelném rozsahu. Orchidejové děti, které jsou tedy víc zranitelné, vysoce reaktivní na podněty z okolí, mají tak tendence podle toho, jak je s nimi zacházeno, vyvíjet se oběma směry do výrazných extrémů - strádají a vadnou - když se jim nedostává správná péče, víc zažívají stres a zátěž v podmínkách, které jsou pro ně nepříhodné, a naopak, výrazně rostou a kvetou tehdy, když je péče ze strany rodičů o ně správná. Z hlediska výchovy je pro tyto děti důležité, jaké charakteristiky, prostředí a péči mu poskytuje domov, rodiče a rodinný život, podle toho se jejich vývoj ubírá příslušným směrem. Výzkumy potvrzují tuto tzv. orchidejovou hypotézu, která tvrdí, že ti lidé, kteří jsou víc citliví a zranitelní, prosperují hůř ve špatných podmínkách, avšak prosperují víc v podmínkách příznivých. Taktéž se ukazuje, že už jen samotný fakt nepřítomnosti nepříznivých podmínek ve vývoji dokáže orchidejové děti výrazně pozitivně posílit v jejich vývoji. Jinými slovy, tyto děti dokáží prosperovat i v těch podmínkách, které můžeme charakterizovat jako příhodné, pozitivní, přiměřené - ale nemusí být nutně dokonalé. Rodiče orchidejového dítěte nemusí být dokonalí nebo poskytovat dokonalou péči (...přiznejme si, který rodič by to doopravdy zvládl...), ale postačí, když poskytnou dítěti dostatečně (psychologicky) bezpečné a stimulující prostředí. Pro rodiče to pak tedy znamená poskytovat správné podněty a péči ve většině situací, ne vždy a pořád, poskytovat podpůrné prostředí, ne nevyhnutně dokonalé. Určitě proto není potřeba být "super-rodičem", ale postačí, když rodič poskytne dostatečné podmínky pro psychicky bezpečný a stimulující rozvoj svého orchidejového dítěte, tak aby se cítilo ve svém prostředí bezpečně a zároveň mohlo rozvíjet svoje skryté dispozice, schopnosti a nadání.
Psychologové a odborníci v dalších oblastech v oblasti dětského vývoje se dlouho snaží zodpovědět otázku, proč jsou některé děti odolnější vůči vnější zátěži, vybavené vnitřními vlastnostmi (vlastnostmi centrální nervové soustavy, osobnostní vlastnosti, temperament apod.), které jim pomáhají zdolávat nároky každodenního dne, zatímco jiné jsou náchylnější na jakékoli rozkolísání z běžné homeostázy a rovnováhy. Právě tyto vlastnosti spojují někteří výzkumníci s biologickou senzitivitou na podněty z vnějšího prostředí a podle ní rozdělují děti do dvou skupin, kterým dali velmi poetické, no o to příznačnější pojmenování - orchidejové a pampeliškové děti. Pampeliškové děti, podobně jako květ, který nosí v názvu, mají mnohem větší tendence a kapacitu zdolat a překonat jakékoli podmínky, ve kterých se ocitají. Podobně jako pampelišky, dokáží vzkvétat i na místech, kde podmínky nejsou zcela příhodné. Dokáží i v těchto podmínkách najít určitou "živnou půdu" a rostou, kvetou. Psychologové nazývají tuto vlastnost resilience. Psychologická resilience je tedy odolnost organismu a jeho psychiky zvládat stres a zátěž, které na jedince i navzdory nepříznivosti situace působí tak, že jej posilují v jeho schopnostech, odolnosti zvládat zvýšené nároky. Pampelišky jsou květiny, kterým se opravdu daří na většině míst, nevyžadují žádné specifické podmínky, a přesto se jim daří a kvetou i tam, kde jiné kytky nikoli. Orchidejové děti naproti tomu jsou zvýšeně citlivé vůči prostředí, zejména na kvalitu rodičovské péče, která se jim dostává. V případě, že je tato péče ze strany rodičů nebo jiné pečující osoby nedostatečná, nebo jiným způsobem vykazuje výraznější negativní charakteristiky, tyto děti mají tendence "vadnout". V porovnání s pampeliškami nejsou orchidejové děti s to vydržet a zvládnout takovéto nepříznivé podmínky a víc to na nich zanechá nedbalé stopy. Když však o orchideje správně pečujeme, zaléváme a hnojíme je přesně tak, jak je potřeba, tak nejen, že přežijí, ale rozkvetou do takové krásy a vůně, které by pampelišky nikdy nedosáhly. Orchidejové děti jsou tedy v tomto smyslu mnohem náročnější resp. náchylnější na negativní zacházení, když však dostanou z prostředí (zejména od rodičů) tu správnou výchovu, podněty ("hnojivo a zalévání"), rozvinou se do neuvěřitelné krásy a něžné křehkosti. Jejich schopnosti a vlastnosti pak dokáží využívat v neuvěřitelném rozsahu. Orchidejové děti, které jsou tedy víc zranitelné, vysoce reaktivní na podněty z okolí, mají tak tendence podle toho, jak je s nimi zacházeno, vyvíjet se oběma směry do výrazných extrémů - strádají a vadnou - když se jim nedostává správná péče, víc zažívají stres a zátěž v podmínkách, které jsou pro ně nepříhodné, a naopak, výrazně rostou a kvetou tehdy, když je péče ze strany rodičů o ně správná. Z hlediska výchovy je pro tyto děti důležité, jaké charakteristiky, prostředí a péči mu poskytuje domov, rodiče a rodinný život, podle toho se jejich vývoj ubírá příslušným směrem. Výzkumy potvrzují tuto tzv. orchidejovou hypotézu, která tvrdí, že ti lidé, kteří jsou víc citliví a zranitelní, prosperují hůř ve špatných podmínkách, avšak prosperují víc v podmínkách příznivých. Taktéž se ukazuje, že už jen samotný fakt nepřítomnosti nepříznivých podmínek ve vývoji dokáže orchidejové děti výrazně pozitivně posílit v jejich vývoji. Jinými slovy, tyto děti dokáží prosperovat i v těch podmínkách, které můžeme charakterizovat jako příhodné, pozitivní, přiměřené - ale nemusí být nutně dokonalé. Rodiče orchidejového dítěte nemusí být dokonalí nebo poskytovat dokonalou péči (...přiznejme si, který rodič by to doopravdy zvládl...), ale postačí, když poskytnou dítěti dostatečně (psychologicky) bezpečné a stimulující prostředí. Pro rodiče to pak tedy znamená poskytovat správné podněty a péči ve většině situací, ne vždy a pořád, poskytovat podpůrné prostředí, ne nevyhnutně dokonalé. Určitě proto není potřeba být "super-rodičem", ale postačí, když rodič poskytne dostatečné podmínky pro psychicky bezpečný a stimulující rozvoj svého orchidejového dítěte, tak aby se cítilo ve svém prostředí bezpečně a zároveň mohlo rozvíjet svoje skryté dispozice, schopnosti a nadání.