Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Při úvahách o tom, co se v našem životním stylu změnilo v posledních dvaceti letech a mohlo by přispívat k dramatickému nárůstu PAS, označují mnozí za významnou příčinu očkování – zejména zvyšování počtu vakcín u malých dětí. Jako významná příčina vzniku PAS je označována rtuť zejména v podobě thiomersalu, známého z USA pod názvem thimerosal. Thimerosal se do vakcín přidává pro své antiseptické a konzervační účinky. Thimerosal není rtuť v anorganické formě, jak ji známe z teploměrů. Je to organická sloučenina etylrtuti (CH3CH2- Hg-S-C6H4 – COOH). To je důležité vědět pro srovnávání účinků a toxikologie různých forem rtuti. Pod silným tlakem odborné i laické veřejnosti přestali výrobci vakcín v USA thimerosal používat. V současné době se vyskytuje pouze ve vakcínách proti chřipce. Na stránkách odborného tisku se hromadí důkazy o tom, že očkování není příčinou autizmu a tento názor zastávají v současné době oficiální zdravotnické instituce v USA, Velké Británii i u nás. Průzkumy však také ukazují, že do dětského organizmu se dostává rtuť z některých potravin (zejména mořské produkty) a z amalgamových výplní zubů, třeba i v případě těhotných žen. Jedna studie z Japonska ukázala, že i po zastavení očkování vakcínou MMR (spalničky, příušnice a zarděnky) pokračoval nárůst onemocnění PAS, což lze přičítat jeponské dietě, která obsahuje hodně ryb, jako zdroje rtuti. Na druhé straně zase ryby obsahují užitečné mastné kyseliny (zejména omega-3) a také vitamin D a selen, které jsou důležité pro vývoj mozku. Tento příklad ukazuje, jak obtížně se hledá cesta k udržení fyziologické rovnováhy organizmu. Jiné studie ukazovaly, že ve skupinách dětí očkovaných vakcínou MMR nenarůstá počet dětí s PAS. Tak například v Dánsku analyzovali skupinu 537 303 dětí, z nichž 440 655 dostalo vakcínu MMR. Vypočítali, že není statisticky prokázána úměra mezi tímto očkováním a výskytem dětí s diagnózou PAS. Thimerosal se přidával do vakcín od roku 1930 jako konzervační činidlo proto, aby se zabránilo kontaminaci bakteriemi. Dr. Maurice Hilleman, světově známý imunolog, upozornil ve svém dopise z března 1991 prezidenta divize vakcín farmaceutického gigantu Merck, že šestiměsíční dítě, které dostane vakcíny podle očkovacího programu, obdrží dávku rtuti, jež je 87x vyšší, než povolují směrnice pro maximální denní příjem rtuti z potravy (myslí se zejména ryby). Jeho interview bylo cenzurováno a na veřejnost se dostalo mnohem později. Veřejné protesty proti thimerosalu ve vakcínách začaly až v roce 1997, kdy kongresman z New Jersey Frank Pallone vyzval FDA, aby bylo do dvou let provedeno zhodnocení výskytu rtuti a jejích sloučenin v lécích a potravinách. Na veřejnost se dostala čísla uvádějící, že kojenec v USA obdrží ve vakcínách v prvních šesti měsících věku 187 µg rtuti. Pro porovnání můžeme uvést, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako bezpečnou dávku 1,6 µg na kg tělesné hmotnosti za týden. Veřejnost byla zděšena množstvím rtuti, které se vakcínami dostává do dětského organizmu, a to vedlo k velkému tlaku na výrobce vakcín, aby odstranili thimerosal z vakcín tak rychle, jak jen to je možné. V tisku se však objevovaliy zprávy typu: „Rodiče by se neměli obávat o bezpečnost vakcín, současná úroveň thimerosalu děti neohrožuje, avšak její snížení učiní vakcíny ještě bezpečnější… Zatímco naše imunizační strategie je bezpečná, budeme hledat kroky, jak ji učinit ještě bezpečnější…“ V odborném tisku se začaly objevovat studie, které prokazovaly, že neexistuje spojení mezi očkováním a výskytem autizmu. Avšak mnozí rodiče dětí s PAS začali podávat soudní žaloby na výrobce vakcín. Dávalo jim to pocit, že mohou takto něco udělat pro své děti, naději, že mohou vysoudit i finanční příspěvek na péči o své děti a že mají viníka, který to vše způsobil. Uvádí se, že bylo podáno více než 5000 žalob. Bohužel, PAS nefigurují jako explicitní poškození na seznamu federálního tzv. vakcinačního kompenzačního programu (VICP), a tak jsou zatím tyto žaloby odloženy nebo zamítány jako neopodstatněné. Tisíce dalších žalob se hromadí a speciální sekce amerického federálního soudu hledá důkazy pro tvrzení obou stran. Není to lehký souboj, neboť před soudem ve Velké Británii stojí i Andrew Wakefield a jeho dva další kolegové – odborníci, kteří publikovali práci o vztahu očkování vakcínou MMR (spalničky, zarděnky, příušnice) a vznikem PAS. Tato vakcína ve Velké Británii v roce 1998 již neobsahovala thimerosal, a přesto byla spojitost nalezena. Další lékaři jsou zase obviňováni z riskantních detoxikací organizmu dětí s PAS pomocí chelačního činidla EDTA, protože v dubnu 2005 zemřel autistický chlapec z Pittsburghu po injekci EDTA na arytmii srdce. V současné době se odhaduje, že chelační terapii na odstranění rtuti dostává v USA kolem 10000 autistických dětí ročně. Ukázka z knihy Přemůžeme autizmus?.
Při úvahách o tom, co se v našem životním stylu změnilo v posledních dvaceti letech a mohlo by přispívat k dramatickému nárůstu PAS, označují mnozí za významnou příčinu očkování – zejména zvyšování počtu vakcín u malých dětí. Jako významná příčina vzniku PAS je označována rtuť zejména v podobě thiomersalu, známého z USA pod názvem thimerosal. Thimerosal se do vakcín přidává pro své antiseptické a konzervační účinky. Thimerosal není rtuť v anorganické formě, jak ji známe z teploměrů. Je to organická sloučenina etylrtuti (CH3CH2- Hg-S-C6H4 – COOH). To je důležité vědět pro srovnávání účinků a toxikologie různých forem rtuti. Pod silným tlakem odborné i laické veřejnosti přestali výrobci vakcín v USA thimerosal používat. V současné době se vyskytuje pouze ve vakcínách proti chřipce. Na stránkách odborného tisku se hromadí důkazy o tom, že očkování není příčinou autizmu a tento názor zastávají v současné době oficiální zdravotnické instituce v USA, Velké Británii i u nás. Průzkumy však také ukazují, že do dětského organizmu se dostává rtuť z některých potravin (zejména mořské produkty) a z amalgamových výplní zubů, třeba i v případě těhotných žen. Jedna studie z Japonska ukázala, že i po zastavení očkování vakcínou MMR (spalničky, příušnice a zarděnky) pokračoval nárůst onemocnění PAS, což lze přičítat jeponské dietě, která obsahuje hodně ryb, jako zdroje rtuti. Na druhé straně zase ryby obsahují užitečné mastné kyseliny (zejména omega-3) a také vitamin D a selen, které jsou důležité pro vývoj mozku. Tento příklad ukazuje, jak obtížně se hledá cesta k udržení fyziologické rovnováhy organizmu. Jiné studie ukazovaly, že ve skupinách dětí očkovaných vakcínou MMR nenarůstá počet dětí s PAS. Tak například v Dánsku analyzovali skupinu 537 303 dětí, z nichž 440 655 dostalo vakcínu MMR. Vypočítali, že není statisticky prokázána úměra mezi tímto očkováním a výskytem dětí s diagnózou PAS. Thimerosal se přidával do vakcín od roku 1930 jako konzervační činidlo proto, aby se zabránilo kontaminaci bakteriemi. Dr. Maurice Hilleman, světově známý imunolog, upozornil ve svém dopise z března 1991 prezidenta divize vakcín farmaceutického gigantu Merck, že šestiměsíční dítě, které dostane vakcíny podle očkovacího programu, obdrží dávku rtuti, jež je 87x vyšší, než povolují směrnice pro maximální denní příjem rtuti z potravy (myslí se zejména ryby). Jeho interview bylo cenzurováno a na veřejnost se dostalo mnohem později. Veřejné protesty proti thimerosalu ve vakcínách začaly až v roce 1997, kdy kongresman z New Jersey Frank Pallone vyzval FDA, aby bylo do dvou let provedeno zhodnocení výskytu rtuti a jejích sloučenin v lécích a potravinách. Na veřejnost se dostala čísla uvádějící, že kojenec v USA obdrží ve vakcínách v prvních šesti měsících věku 187 µg rtuti. Pro porovnání můžeme uvést, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako bezpečnou dávku 1,6 µg na kg tělesné hmotnosti za týden. Veřejnost byla zděšena množstvím rtuti, které se vakcínami dostává do dětského organizmu, a to vedlo k velkému tlaku na výrobce vakcín, aby odstranili thimerosal z vakcín tak rychle, jak jen to je možné. V tisku se však objevovaliy zprávy typu: „Rodiče by se neměli obávat o bezpečnost vakcín, současná úroveň thimerosalu děti neohrožuje, avšak její snížení učiní vakcíny ještě bezpečnější… Zatímco naše imunizační strategie je bezpečná, budeme hledat kroky, jak ji učinit ještě bezpečnější…“ V odborném tisku se začaly objevovat studie, které prokazovaly, že neexistuje spojení mezi očkováním a výskytem autizmu. Avšak mnozí rodiče dětí s PAS začali podávat soudní žaloby na výrobce vakcín. Dávalo jim to pocit, že mohou takto něco udělat pro své děti, naději, že mohou vysoudit i finanční příspěvek na péči o své děti a že mají viníka, který to vše způsobil. Uvádí se, že bylo podáno více než 5000 žalob. Bohužel, PAS nefigurují jako explicitní poškození na seznamu federálního tzv. vakcinačního kompenzačního programu (VICP), a tak jsou zatím tyto žaloby odloženy nebo zamítány jako neopodstatněné. Tisíce dalších žalob se hromadí a speciální sekce amerického federálního soudu hledá důkazy pro tvrzení obou stran. Není to lehký souboj, neboť před soudem ve Velké Británii stojí i Andrew Wakefield a jeho dva další kolegové – odborníci, kteří publikovali práci o vztahu očkování vakcínou MMR (spalničky, zarděnky, příušnice) a vznikem PAS. Tato vakcína ve Velké Británii v roce 1998 již neobsahovala thimerosal, a přesto byla spojitost nalezena. Další lékaři jsou zase obviňováni z riskantních detoxikací organizmu dětí s PAS pomocí chelačního činidla EDTA, protože v dubnu 2005 zemřel autistický chlapec z Pittsburghu po injekci EDTA na arytmii srdce. V současné době se odhaduje, že chelační terapii na odstranění rtuti dostává v USA kolem 10000 autistických dětí ročně. Ukázka z knihy Přemůžeme autizmus?.